Zdrojů živin pro půdu v zahradě existuje hned několik. Od posekané trávy s listím, přes chlévský hnůj, kompost, až po zelené hnojení. To funguje na jednoduchém způsobu, kdy necháváme na volné ploše po sklizni růst rostliny s krátkou vegetační dobou, které vytvoří dostatek zelené hmoty. Jaké rostliny je možno takto využít a na co si musíme dávat pozor?
Zelené hnojení je zapotřebí vysévat vždy až po sklizni, když se uvolní místo na záhonech a nechcete, aby půda zůstala holá. Problém neosetých ploch spočívá především v erozi a deštích, kdy jsou z půdy vymývány živiny, což se následně negativně odráží na kondici půdy v příštím roce. V extrémních případech, zvláště na lehkých půdách, to dochází tak daleko, že z kdysi úrodné a velmi výnosné půdy stane neúrodná prachovitá struktura. Zeleným hnojením zlikvidujete dva problémy najednou, omezíte jak zvětrávání půdy, tak podpoříte úrodnost.
Z rostlin, které lze aplikovat jako zelené hnojení, existuje hned více druhů, které velmi rychle rostou. Jde o hrách, pelušku, oves, svazenku, hořčici nebo řepku olejnou.
Tyto druhy poskytují dostatek hmoty pro následné zpracování. To se provádí tak, že celou plochu posekáte pomocí mulčovače nebo sekačky, přestavěné do mulčovacího režimu, kdy je veškerý sečený porost dokonale nadrcen, čímž docílíte stavu, že se porost bude velmi dobře zpracovávat. V případě, že porost dosáhne velké výšky, je zapotřebí jej zpracovávat nadvakrát. Poprvé na vyšší nastavení posekáte nahrubo, podruhé potom docílíte perfektního dočištění neposekaných stébel a nadrcení porostu. Bezprostředně po posekání by mělo následovat mělké zapravení do půdy pomocí rýče nebo rotačního kypřiče.
Zhruba za týden, kdy nasekaný a částečně zapravený porost již řádně zavadl, následuje rytí všech takto připravených ploch. Nezapomeňte také přidat kompost, chlévský hnůj a kompost, nejlépe jej rozhoďte po ploše a zapravte do půdy.
Orba nebo rytí jsou důležité činnosti, protože promíchají a zkypří ornici, zaklopením materiálu na bok brázdy jsou v ornici správně rozvrstveny složky, obohacující půdu a výsledek tak bude perfektní. Mnoho z vás ukládá organický materiál na dno brázdy, což je špatně, snaha o obohacení půdy živinami se tak částečně mine účinkem. Při zeleném hnojení je také zapotřebí dbát na osevní a sázecí plány. Použití hořčice nebo řepky jako rostlin pro zelené hnojení po pěstování brokolice, květáku nebo zelí, může vyústit až do podoby nádorovitosti brukvovitých, což zde znemožní jejich pěstování na dobu několika let. Na tuto chorobu neexistuje léčba.