reklama

Zeleninové druhy prošly dlouhým vývojem a velkou proměnou

Historie používání zeleniny je nesmírně zajímavá. Takové množství druhů, tvarů a barev plodů, které nabízí dnešní trh, nebývalo vždy samozřejmostí. Dnešní formy zeleniny se postupně utvářely z planých rostlin. A teprve pečlivým výběrem a šlechtěním se vyvinuly do takové formy, v jaké je známe dnes.

reklama

V dobách, kdy se prehistorický člověk živil lovem a sběrem, docházelo spíše k náhodou k objevení rostlin, které bylo možné využít ke stravě. Postupem času se rostliny začaly cíleně pěstovat. Za zeleninu dnes považujeme listnaté nebo dužnaté části některých rostlin (kořeny, hlízy, cibule, bulvy, listy, zdužnatělá květenství, plody, semena, řapíky), které je možné konzumovat v syrové nebo tepelně upravené formě. Na světě se jako zelenina označuje a konzumuje okolo 1 200 druhů. Převážně se jedná o jednoleté či dvouleté druhy, najdeme zde ale i několik trvalek. Zelenina patří k mnoha botanickým čeledím a pochází ze všech koutů světa.

K tématu

Staří Čechové sice dávali přednost jen několika málo druhům zeleniny. Zvlášť oblíbeným pokrmem byl hrách, který byl v české kuchyni upravován na nespočetné množství různých pokrmů. Hrách se objevil v Evropě před dvěma tisící lety a z jeho pravlasti, střední Asie, jej přinesli Řekové a Římané. Také mrkev, která roste v Evropě již přes dva tisíce let, dosáhla velké obliby a rozšíření. Jak vypráví Plinius, císař Tiberius jídal mrkev tak rád, že mu jí museli vozit každoročně velké zásoby. U nás oblíbené zelí je zřejmě vyšlechtěno z brukve. Poprvé jej pěstovali Keltové kolem roku 1000 před naším letopočtem.

Rozšířeny byly také fazole, které se pěstovaly již před mnoha tisíci lety v Číně, Indii a Egyptě. V Evropě byly pěstovány nejdříve v Řecku, pak i v Římě. Tam ale nebyly tak oblíbeným pokrmem. Řekové je považovali za jídlo nečisté a méněcenné a které prý dokonce způsobuje hloupnutí. Oproti tomu v Itálii se fazole staly téměř národním pokrmem, stejně tak, jako u nás byl hrách. Již Homér mluví ve své Iliadě o fazolích.

Úžasně rozšířenou a také nejstarší zeleninou, kterou lidé pěstovali, je cibule a česnek. Egypt si velmi vážil těchto plodin a považoval je za posvátné. Egypťané také používali cibule a česneku jako léku proti moru a jiným nakažlivým chorobám a víra v léčivou moc těchto plodin se udržela až do středověku. Židé se naučili jíst česnek právě v Egyptě a holdují mu až do našich časů, vždyť se také věřilo, že česnek dodává síly a odvahy. Další rozšířenou zeleninou byl chřest, který pochází ze starověkého Egypta. Za období antiky jej Řekové pěstovali spíše pro lékařské účely. Špenát, který patří dnes také k velmi rozšířeným druhům zeleniny, je v Evropě znám teprve 380 let. Původně byl pěstován v Íránu. Do Evropy se dostal díky Arabům v době středověku.

Poměrně nejmladší plodinou, nejvíce však rozšířenou, jsou brambory. Nejsou u nás sice dlouho známé, ale jistě si nedovedeme českou kuchyni bez nich vůbec představit. Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde je již staří Inkové pěstovali jako užitkovou rostlinu. Do Evropy je dovezli Španělé asi v polovině 16. století.

Vznik jména brambory je odvozován od jména Braniborců, tj. od Prusů, kteří je nejvíce rozšiřovali. Velmi dlouho trvalo, než byly poznány mnohé výborné vlastnosti brambor a jejich úpravu v chutná jídla. Vždyť původně byly brambory v Evropě pěstovány jako okrasná rostlina, hlízy se ponechávaly v zemi. Zásluhu o rozšíření brambor v Čechách má řád irských Františkánů, kteří měli v Praze, blízko Prašné brány, svůj klášter. Ve velké klášterní zahradě vypěstovali první brambory v České půdě.

Rychlé rozšíření brambor po celé zemi pak způsobila velká bída v roce 1771. Zajímavou podrobností z minulosti pěstování brambor a jejich zužitkování je i skutečnost, že se z nich pražila i káva. Brambory se nejprve uvařily tak, aby slupka nepopraskala, a pak se nakrájely na kostičky, které se pražily. Tak vznikl nápoj, jemuž prý co do lahodnosti, bylo jen málo podobných.

Tagy:
cibule zelenina brambory hrášek druhy zeleniny běžná zelenina
Začala třetí vlna. Delta se šíří mezi neočkovanými, Slováci zveřejnili drsné statistiky
Koronavirus

Začala třetí vlna. Delta se šíří mezi neočkovanými, Slováci zveřejnili drsné statistiky

Ministerstvo zdravotnictví na Slovensku zveřejnilo alarmující statistiky. Uvádí, že z osob, které byly v posledních dvou týdnech pozitivní na COVID-19, jich 76 procent nebylo očkováno proti koronaviru. Podle uznávaného epidemiologa Martina Pavelky v zemi začala třetí vlna pandemie, která postihuje neočkované. Varianta delta je podle něj nakažlivější a nebezpečnější i pro mladší věkové kategorie.

Potvrzeno: Babiš povede kandidátku ANO v Ústeckém kraji, utká se s Bartošem
Andrej Babiš

Potvrzeno: Babiš povede kandidátku ANO v Ústeckém kraji, utká se s Bartošem

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš povede kandidátní listinu hnutí pro říjnové sněmovní volby v Ústeckém kraji, kde se utká s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem. Rozhodl o tom na středečním jednání republikový výbor ANO. Ve Středočeském kraji bude lídrem místo Babiše vicepremiér Karel Havlíček, kterého v čele jihočeské kandidátky nahradí ministr životního prostředí Richard Brabec.

První česká přírodní památka UNESCO. Na seznam se dostaly Jizerskohorské bučiny

Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení ve středu rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). O výsledku informoval ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu.

Brankářská hvězda NHL se o vyhazovu dočetla z Twitteru. Za nový tým nechce hrát

Gólman Marc-André Fleury byl jedním ze základních prvků, díky kterým se Vegas Golden Knights hned po svém zrodu zařadil mezi neobávanější týmy NHL. Za minulou sezonu Fleury dokonce dostal Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře zámořské soutěže. Jenže teď ho bez varování hodil klub z města hříchů přes palubu. Podle zpráv z USA se o svém konci dočetl Fleury na sociálních sítích.

Hygiena provedla přes 30 tisíc kontrol. Přísná pravidla přitom návštěvníky odrazují

Pořadatelé kulturních i sportovních akcí upozorňují na stále častější kontroly dodržování covidových pravidel, podle ministerstva zdravotnictví jich bylo již více než 30 tisíc. Přísná pravidla pro vstup na jednotlivé akce, tedy takzvaný systém OTN (očkování, testování, prodělání nemoci), však řadu návštěvníků odrazuje a pořadatelé kvůli tomu tratí. Obávají se také toho, co s návštěvností udělá konec proplácení testů od prvního září.

reklama

Domácí zpravodajství

Na pražské nádraží Vyšehrad je uvalena exekuce, zřejmě půjde do dražby

Na dlouhodobě chátrající budovu nádraží Vyšehrad v Praze byla uvalena exekuce a zřejmě půjde do dražby. Vyplývá to z exekučního příkazu. Důvodem jsou nezaplacené pokuty, které v minulosti kvůli špatnému stavu památkově chráněné budovy uložili majitelům památkáři. Praha chtěla dříve budovu odkoupit, ale nedomluvila se s majiteli na ceně. Podle radního Jana Chabra (TOP 09) se město do případné dražby přihlásí.

reklama