České korunovační klenoty Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
České korunovační klenoty budou vystaveny 17. až 21. ledna. Lidé si je budou moct netradičně prohlédnout ve svatovítské katedrále. V pondělí o tom informoval vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Na stejném místě byly naposledy vystaveny v roce 1955. K vidění bude ve svatováclavské kapli katedrály i lebka sv. Václava.
Klenoty budou vyjmuty z Korunní komory 16. ledna, vrátí se do ní o týden později. V komoře se budou v mezičase dělat restaurátorské práce.
Zástupci Pražského hradu v pondělí představili i výsledky říjnového průzkumu koruny. Odpovědět měl na otázku, zda v ní je umístěn trn z údajné Kristovy trnové koruny. Podle šéfa hradních památkářů Petra Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a bylo zjištěno, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se proto poté, že se trn ztratil.
Zemanův poslední tah. Výběr dvou nových členů ČNB zásadně ovlivní směřování ekonomiky
Dosluhující prezident Miloš Zeman znatelně promluví do směřování ekonomiky na několik let dopředu. Na konci svého mandátu totiž bude vybírat dva nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jedná se o prestižní posty, které vybraní ekonomové budou zastávat nejméně do roku 2029. Ovlivnit mohou například fakt, jak dlouho se budeme potýkat s vysokou inflací. Důsledky Zemanova rozhodnutí nás budou provázet až šest let po jeho konci v úřadu prezidenta.
Odborníci nyní v říjnu, kdy byly klenoty sneseny z Korunní komory, pomocí přenosného rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže. „Zvolená metoda rentgenového záření neumožňuje přímé potvrzení organické hmoty, tedy samotného trnu uvnitř schránky,“ řekl Kroupa. Neexistují ale podle něj žádné indicie, že by s nohou kříže bylo po zhotovení koruny manipulováno. „Tudíž nepochybujeme o přítomnosti trnu ve schránce, kam byl vložen při zhotovení koruny, jak o tom informuje latinský nápis,“ doplnil. Nevyloučil další průzkum do budoucna.
Svatováclavská koruna, žezlo a jablko jsou slavnostní insignie, které byly po staletí používány při korunovaci českých králů. Naposledy ale sloužily svému účelu 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli. Dnes jsou klenoty jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti a čas od času si je může prohlédnout i veřejnost.
Tradice vystavování sahá do první republiky, první veřejná výstava klenotů se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1 000. výročí smrti sv. Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po skončení druhé světové války roku 1945, dvakrát v 50. letech minulého století (1955 a 1958), v přelomovém roce 1968 i za normalizace (1975 a 1978). Pokaždé si je přišly prohlédnout desetitisíce lidí. V historii samostatné České republiky byly klenoty k vidění už sedmkrát, nynější vystavení tedy bude osmé.
Zatímco za úřadování prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly korunovační klenoty vystaveny vždy dvakrát (jednou v každém funkčním období, v případě Havla začala první výstava několik dní předtím, než se ujal úřadu), za současné hlavy státu Miloše Zemana se vystavovaly již třikrát. První vystavení v roce 2013 vzbudilo pozornost i tím, že Zeman při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti.
Základní informace o českých korunovačních klenotech
- SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA – Korunu z let 1345 až 1346 nechal zhotovit Karel IV., který s ní byl 2. září 1347 jako první korunován českým králem. Je zhotovena z jednadvacetikarátového zlata, posázena drahokamy a váží 2,36 kilogramu. Má podobu čelenky ze čtyř dílů, které vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby ze staršího šperku (čelenky nebo pásu). V místě křížení oblouků je vztyčen zlatý křížek se safírovou kamejí. Na koruně je 19 safírů, 44 spinelů, jeden rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Koruna je uložena v koženém pouzdře z roku 1347. Při výstavách bývá položena na speciálním polštáři z červeného sametu s vyšitými českými znaky z roku 1867.
- ŽEZLO – Pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými a emailovými ornamenty. Je dlouhé 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z 19. století a zdobí ho drobný zlacený ornament.
- JABLKO – Pochází také z poloviny 16. století, je z osmnáctikarátového zlata, 22 centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida. K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a 31 perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.
- KORUNOVAČNÍ PLÁŠŤ A DALŠÍ DOPLŇKY – Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině 17. století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v českém korunovačním rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836.
Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž (Korunovační kříž) a obřadní meč (Svatováclavský meč). Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí Svatovítského pokladu.
- SVATOVÁCLAVSKÝ MEČ – Gotický meč, který byl zhotoven pravděpodobně v době Karla IV. současně se svatováclavskou korunou. V horní části čepele je otvor, do kterého byl vložen ostatkový křížek, který se nedochoval. Nedochovala se ani zdobená zlatá pochva, která zmizela patrně někdy kolem roku 1420.
- KORUNOVAČNÍ KŘÍŽ – Ostatkový kříž byl zhotoven po roce 1354. Již od počátku 16. století byl prokazatelně používán při korunovacích. Do kříže byly vloženy ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, trny, část houby, provazu a hřebu). Korpus kříže ze zlatého plechu je ozdobený vzácnými antickými a raně středověkými kamejemi, mezi nimiž je zasazen i velký safír s řezbou Kristovy tváře.
