Prezident Miloš Zeman podepsal nový stavební zákon. Zdroj: ČTK/Krumphanzl Michal
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek podepsal nový stavební zákon. Nová úprava stavebního práva má podle vlády především zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. O podpisu zákona informoval Hrad. Zákon má vstoupit v účinnost v polovině roku 2023, některé změny však začnou platit již od 1. ledna příštího roku.
Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním budou jednotlivé stavební úřady organizované podobně, jako je tomu nyní třeba u finanční správy. Zákon, který se připravoval dlouhou dobu, má řadu odpůrců.
ANO, SPD a komunisté spojili síly: Sněmovna stvrdila nový stavební zákon
Sněmovna přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. S prosazením zákona pomohly hlasy šesti poslanců KSČM.
Sněmovní opozice i senátoři přesun úřadů pod stát kritizovali. Senát ho dokonce jednomyslně zamítl a Sněmovna ho musela přehlasovat. Opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty uvádějí, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, nyní prosazený návrh změní.
Podle odpůrců se státní správa vzdálí občanům. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) však ujišťuje, že to nehrozí. Stát podle ní nebude budovat ani nové úřady na zelené louce, ale bude se snažit využít nynější prostory.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon předložilo, zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt a posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní. Zákon podle ministryně nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Poukazovala třeba na to, že zákon posiluje postavení obcí, protože obec bude vždy účastníkem stavebního řízení. Úřady se podle ní občanům nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova.
S přehlasováním pomohli komunisté
S přehlasováním senátního veta ve Sněmovně pomohly hlasy šesti poslanců KSČM. Komunisté předtím zákon nepodpořili, protože jim vadilo, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti nemusely mít okna.
Hřib: Státní správa selhává. Kdyby měly samosprávy víc pravomocí, stavělo by se líp
Důvod, proč se v Praze nestaví silnice, je především problém se stavebním zákonem. Navíc selhává státní správa. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Řešení by stát měl podle něj hledat na Západě. „Potom se bude stavět mnohem líp,“ mínil Hřib.
Ministerstvo, které s touto novinkou také nesouhlasilo, jim vyšlo vstříc. Připravilo vyhlášku a v ní bude jako závazná příslušná technická norma, která už s přímým osvětlením a větráním bude počítat.
Zákona se zastává Hospodářská komora nebo Asociace developerů. Podle komory, která se na přípravě normy podílela, pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb, od dálnic po rodinné domy. Odráží také závěry mezinárodní analýzy a doporučení Světové banky. Stejný názor sdílejí Svaz průmyslu a dopravy a Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
Svaz měst a obcí ČR (SMO) ale stejně jako opoziční poslanci nebo senátoři varuje, že se státní správa občanům vzdálí. SMO po schválení zákona uvedl, že zákon naprosto rezignoval na ochranu veřejných zájmů a oddálil veřejnou správu od lidí mimo velká města. Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh je zákon špatný a měl by být po volbách jako jeden z prvních zrušen. Ekologové normě vyčítají, že upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí.
