Kilo raných brambor za 40 korun. I takové ceny bez slevové akce lze teď nalézt v supermarketech. Že zaplatíme ještě méně, o tom by mohla přinést sklizeň těch pozdních, která by podle pěstitelů z Vysočiny měla být slušná. Ovšem koncovou cenovku ovlivní také úroda v ostatních zemích.
V roce 2023 se na Vysočině urodilo meziročně o 13 procent méně brambor. Plochy jimi osázené v posledních letech neustále klesaly. Letos ovšem podle pěstitelů naopak přibudou a slušná by mohla být i samotná úroda.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čokoláda a džus jako luxusní zboží? Ceny trhají rekordy, expert naznačil zdražení v obchodech
O úspěchu rozhodnou měsíce červenec a srpen. „Je to otázka dostatku vláhy. Na druhou stranu, pokud je té vláhy nadbytek, tak jsou problémy s některými chorobami,“ uvedl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček pro CNN Prima NEWS.
Typickým krajem pro pěstování brambor je Vysočina. I tady ale pěstitelé s obavami koukají na dopady klimatických změn. „V poslední době je častý výskyt přívalových dešťů, intenzivních srážek s kroupami a střídání dlouhých suchých period,“ podotkl vedoucí oddělení pěstebních technologií havlíčkobrodského výzkumného ústavu Pavel Kasal.
Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula káral supermarkety, že mají obchodní přirážku u brambor 200 procent. Kritikou nešetří ani současný šéf resortu. „Ta vysoká marže tam je, na druhou stranu nemám žádný nástroj, abych určoval cenovou přirážku retailu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Pan ministr by měl především řešit, kam mizí dotační miliardy, které zemědělcům posílá, a proč jsou čeští velkozemědělci stále nekonkurenceschopní vůči dodavatelům ze zbytku Evropy,“ kritizoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Rané brambory se ve slevových akcích dají nyní pořídit za 20 korun za kilo. Bez akční ceny stojí mnohdy i dvojnásobek. „Je problém, když cena převyšuje 30 korun, protože pak spotřebitel kouká i po jiných přílohách,“ podotkl Králíček. O koncové ceně bude v druhé polovině roku rozhodovat také úroda v největších producentských zemích – Francii, Nizozemsku a Belgii. V těchto státech ovšem bojovali zemědělci s mokrou půdou a třeba v Belgii ještě nemají osázené všechny plochy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pozor na falešné slevy, varuje obchodní inspekce. Expert poradil, jak prodejcům nenaletět