Zemřel Jan Sokol (Zdroj: CNN Prima NEWS)
Filozof a někdejší politik Jan Sokol, který zemřel ve věku 84 let, patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech také stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po listopadu 1989 se objevil v politice, zasedal ve Federálním shromáždění, byl ministrem školství v Tošovského vládě i kandidátem na prezidenta. Soustrast jeho rodině vyjádřil na Twitteru předseda ODS Petr Fiala, či předseda STAN Vít Rakušan.
Nejvíce se ale Sokol věnoval studentům, od začátku 90. let přednášel nejen na UK, už během normalizace vedl bytové semináře například o Friedrichu Nietzschem. Přesto podle svých slov nebyl učitelský typ. „Jsem netrpělivý a student, kterému to neleze do hlavy, mě rozčiluje. Ale mám na to takovou filozofickou teorii. Člověk žije z toho, co se naučil... Moje povinnost je postarat se, aby to se mnou nešlo do hrobu. Ty věci nejsou moje. Jsem jenom jejich správce,“ svěřil se v jednom rozhovoru.
Zemřel JAN SOKOL (1936-2021), signatář Charty 77, filozof, pedagog a publicista.
Posted by Knihovna Václava Havla on Tuesday, February 16, 2021
Sokolova cesta k filozofii nebyla přímá, nejprve se vyučil a zpočátku i živil jako zlatník a mechanik. Později po dálkovém studiu odmaturoval a v 60. letech několik semestrů studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK a poté se až do roku 1990 živil jako programátor. Zároveň se zabýval křesťanskou filozofií. Jeho tchánem byl fenomenolog Jan Patočka (1907 až 1977) a právě tomuto směru, vycházejícímu ze základních lidských zkušeností, se Sokol věnoval prakticky celý zbytek života.
Po listopadu 1989 se zapojil i do politiky a v červnu 1990 byl za Občanské fórum (OF) zvolen do Federálního shromáždění, působil jako místopředseda Sněmovny národů. Po rozpadu OF se začátkem roku 1991 stal členem Občanského hnutí, které ve volbách v červnu 1992 propadlo. V prezidentských volbách v roce 1992 se po nezvolení a rezignaci prezidenta Václava Havla stal jedním ze zvažovaných kandidátů na funkci. Nakonec ho pro páté kolo volby nominovala ČSSD, kandidatury se však vzdal.
Odchod člověka je smutná zpráva, odchod člověka s velkým Č je o to smutnější. Prof. Sokola jsem si velmi vážila. Bylo mi ctí se s ním vždy potkat. Mrzelo mne, že se nám nepodařilo jej v zvolit prezidentem. Byl by nespornou morální autoritou. Hlubokou soustrast všem jeho blízkým.
— Gajdůšková Alena (@GajduskovaAlena) February 16, 2021
Být prezidentem není legrace
Poté se Jan Sokol věnoval hlavně akademické dráze. V únoru 1997 se stal docentem a o tři roky později profesorem, podílel se na vzniku Institutu základů vzdělanosti UK a jeho přerodu ve Fakultu humanitních studií v roce 2000, kterou pak sedm let vedl jako děkan. Zájem o správu věcí veřejných ho ale nikdy úplně neopustil, v prvních senátních volbách na podzim 1996 neúspěšně kandidoval za lidovce, o rok později kývl na nabídku funkce ministra školství ve vládě Josefa Tošovského.
Z akademického světa se k politickému angažmá nakrátko vrátil začátkem roku 2003, když se stal kandidátem vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU pro třetí pokus o zvolení hlavy státu. Ve třetím kole zvítězil Václav Klaus. „Bylo to tehdy pár dobrodružných týdnů a velká námaha. Velké vypětí a potom, musím přiznat, určitá úleva, že to nevyšlo. Být prezidentem není žádná legrace,“ popsal svůj poslední pokus o aktivní zapojení do vrcholné politiky Sokol.
„Moc jsem si jako mladík v roce 2003 přál, aby se stal Jan Sokol prezidentem. Chápal jsem ho jako přirozeného a důstojného pokračovatele Václava Havla. Myslím si, že by dnes Česká Republika vypadala jinak. Čest jeho životu,“ napsal na Twitteru předseda STAN Vít Rakušan.
Moc jsem si jako mladík v roce 2003 přál, aby se stal Jan Sokol prezidentem. Chápal jsem ho jako přirozeného a důstojného pokračovatele V. Havla. Myslím si, že by dnes ČR vypadala jinak. Čest jeho životu.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) February 16, 2021
Politické dění Sokol nicméně často komentoval, už v polovině 90. let podepsal dokument Smíření 95, vyzývající k dialogu mezi českou vládou a reprezentací sudetských Němců. Před lety také varoval před dopady přímé volby prezidenta. „Kdyby na Hrad přišel trošku ctižádostivější člověk, udělá vládě peklo, a přitom nemá žádnou odpovědnost... Přímá volba vyžaduje kampaň a ta prezidentský úřad zakydá hnojem. Vytáhnou všechno svinstvo, včetně věcí, které nejsou pravda,“ odhadl budoucí vývoj.
Soustrast jeho rodině vyjádřil také předseda ODS Petr Fiala či poslanec za KDU-ČSL Marian Jurečka. „Jana Sokola jsem si velmi vážil. Politicky jsme sice občas měli jiný pohled, ale obdivoval jsem jeho filozofické dílo, hlubokou a poučenou víru, lidskost, občanskou statečnost a osobní integritu. Rád jsem s ním diskutoval o víře a společnosti. Čest jeho památce,“ napsal na Twitteru Fiala.
„Odešel člověk velkého ducha, pevného charakteru, dobrého srdce, klidné a bystré mysli. Pro naši společnost, zemi a křesťanskou rodinu udělal velmi mnoho. S vděčností v modlitbě myslím na něj i jeho rodinu,“ vzkázal Jurečka.
Jana Sokola jsem si velmi vážil. Politicky jsme sice občas měli jiný pohled, ale obdivoval jsem jeho filozofické dílo, hlubokou a poučenou víru, lidskost, občanskou statečnost a osobní integritu. Rád jsem s ním diskutoval o víře a společnosti. Čest jeho památce.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 16, 2021
Editor Wikipedie
Jako někdejší akademický funkcionář se často vyjadřoval i ke školství, například se mu příliš nelíbil růst počtu studentů vysokých škol. Syn uznávaného architekta Jana Sokola, mimo jiné autora novodobých úprav oltáře katedrály sv. Víta a vrat Zlaté brány, se v roce 1961 oženil s Františkou Patočkovou, dcerou filozofa a jednoho z prvních mluvčích Charty 77. Byl otcem jedné dcery a dvou synů. Vedle angličtiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny ovládal také klasické jazyky.
Jan Sokol Zdroj: ČTK
O svůj velký všeobecný rozhled a zájem se Sokol nedělil jen se svými studenty, byl totiž i příznivcem a editorem internetové Wikipedie. „Všiml jsem si, že studenti mají v referátech stejné chyby, a jeden se přiznal, že to našel na Googlu, to jest na Wikipedii. Řekl jsem mu, že má hledat v lepších zdrojích, a nechal to být. Až když se roku 2007 chystalo výročí filozofa Jana Patočky, podíval jsem se na ,Wiki a řekl jsem si, že to musím opravit,“ popsal Sokol své seznámení s encyklopedií.
