Zemřel filozof Jan Sokol. Signatáři Charty 77 a exministrovi školství bylo 84 let

Nejvíce se ale Sokol věnoval studentům, od začátku 90. let přednášel nejen na UK, už během normalizace vedl bytové semináře například o Friedrichu Nietzschem. Přesto podle svých slov nebyl učitelský typ. „Jsem netrpělivý a student, kterému to neleze do hlavy, mě rozčiluje. Ale mám na to takovou filozofickou teorii. Člověk žije z toho, co se naučil... Moje povinnost je postarat se, aby to se mnou nešlo do hrobu. Ty věci nejsou moje. Jsem jenom jejich správce,“ svěřil se v jednom rozhovoru.

Sokolova cesta k filozofii nebyla přímá, nejprve se vyučil a zpočátku i živil jako zlatník a mechanik. Později po dálkovém studiu odmaturoval a v 60. letech několik semestrů studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK a poté se až do roku 1990 živil jako programátor. Zároveň se zabýval křesťanskou filozofií. Jeho tchánem byl fenomenolog Jan Patočka (1907 až 1977) a právě tomuto směru, vycházejícímu ze základních lidských zkušeností, se Sokol věnoval prakticky celý zbytek života.

Po listopadu 1989 se zapojil i do politiky a v červnu 1990 byl za Občanské fórum (OF) zvolen do Federálního shromáždění, působil jako místopředseda Sněmovny národů. Po rozpadu OF se začátkem roku 1991 stal členem Občanského hnutí, které ve volbách v červnu 1992 propadlo. V prezidentských volbách v roce 1992 se po nezvolení a rezignaci prezidenta Václava Havla stal jedním ze zvažovaných kandidátů na funkci. Nakonec ho pro páté kolo volby nominovala ČSSD, kandidatury se však vzdal.

Odchod člověka je smutná zpráva, odchod člověka s velkým Č je o to smutnější. Prof. Sokola jsem si velmi vážila. Bylo mi ctí se s ním vždy potkat. Mrzelo mne, že se nám nepodařilo jej v zvolit prezidentem. Byl by nespornou morální autoritou. Hlubokou soustrast všem jeho blízkým.

— Gajdůšková Alena (@GajduskovaAlena) February 16, 2021

Být prezidentem není legrace

Poté se Jan Sokol věnoval hlavně akademické dráze. V únoru 1997 se stal docentem a o tři roky později profesorem, podílel se na vzniku Institutu základů vzdělanosti UK a jeho přerodu ve Fakultu humanitních studií v roce 2000, kterou pak sedm let vedl jako děkan. Zájem o správu věcí veřejných ho ale nikdy úplně neopustil, v prvních senátních volbách na podzim 1996 neúspěšně kandidoval za lidovce, o rok později kývl na nabídku funkce ministra školství ve vládě Josefa Tošovského.

Srdce ze svíček pro Havla. Lidé si připomenou bývalého prezidenta i on-line čtením

Domácí

Zapálenými svíčkami, průvodem na Hrad i povytaženými kalhotami si dnes lidé připomenou památku bývalého prezidenta Václava Havla. Část piety bude kvůli epidemii koronaviru on-line. Přesně před devíti lety politik, dramatik a někdejší disident Havel zemřel ve věku 75 let na své chalupě na Hrádečku nedaleko Trutnova.

Z akademického světa se k politickému angažmá nakrátko vrátil začátkem roku 2003, když se stal kandidátem vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU pro třetí pokus o zvolení hlavy státu. Ve třetím kole zvítězil Václav Klaus. „Bylo to tehdy pár dobrodružných týdnů a velká námaha. Velké vypětí a potom, musím přiznat, určitá úleva, že to nevyšlo. Být prezidentem není žádná legrace,“ popsal svůj poslední pokus o aktivní zapojení do vrcholné politiky Sokol.

„Moc jsem si jako mladík v roce 2003 přál, aby se stal Jan Sokol prezidentem. Chápal jsem ho jako přirozeného a důstojného pokračovatele Václava Havla. Myslím si, že by dnes Česká Republika vypadala jinak. Čest jeho životu,“ napsal na Twitteru předseda STAN Vít Rakušan.

Moc jsem si jako mladík v roce 2003 přál, aby se stal Jan Sokol prezidentem. Chápal jsem ho jako přirozeného a důstojného pokračovatele V. Havla. Myslím si, že by dnes ČR vypadala jinak. Čest jeho životu.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) February 16, 2021

Politické dění Sokol nicméně často komentoval, už v polovině 90. let podepsal dokument Smíření 95, vyzývající k dialogu mezi českou vládou a reprezentací sudetských Němců. Před lety také varoval před dopady přímé volby prezidenta. „Kdyby na Hrad přišel trošku ctižádostivější člověk, udělá vládě peklo, a přitom nemá žádnou odpovědnost... Přímá volba vyžaduje kampaň a ta prezidentský úřad zakydá hnojem. Vytáhnou všechno svinstvo, včetně věcí, které nejsou pravda,“ odhadl budoucí vývoj.

Soustrast jeho rodině vyjádřil také předseda ODS Petr Fiala či poslanec za KDU-ČSL Marian Jurečka. „Jana Sokola jsem si velmi vážil.  Politicky jsme sice občas měli jiný pohled, ale obdivoval jsem jeho filozofické dílo, hlubokou a poučenou víru, lidskost, občanskou statečnost a osobní integritu. Rád jsem s ním diskutoval o víře a společnosti. Čest jeho památce,“ napsal na Twitteru Fiala.

„Odešel člověk velkého ducha, pevného charakteru, dobrého srdce, klidné a bystré mysli. Pro naši společnost, zemi a křesťanskou rodinu udělal velmi mnoho. S vděčností v modlitbě myslím na něj i jeho rodinu,“ vzkázal Jurečka.

Jana Sokola jsem si velmi vážil.  Politicky jsme sice občas měli jiný pohled, ale obdivoval jsem jeho filozofické dílo, hlubokou a poučenou víru, lidskost, občanskou statečnost a osobní integritu. Rád jsem s ním diskutoval o víře a společnosti. Čest jeho památce.

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 16, 2021

Editor Wikipedie

Jako někdejší akademický funkcionář se často vyjadřoval i ke školství, například se mu příliš nelíbil růst počtu studentů vysokých škol. Syn uznávaného architekta Jana Sokola, mimo jiné autora novodobých úprav oltáře katedrály sv. Víta a vrat Zlaté brány, se v roce 1961 oženil s Františkou Patočkovou, dcerou filozofa a jednoho z prvních mluvčích Charty 77. Byl otcem jedné dcery a dvou synů. Vedle angličtiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny ovládal také klasické jazyky.

O svůj velký všeobecný rozhled a zájem se Sokol nedělil jen se svými studenty, byl totiž i příznivcem a editorem internetové Wikipedie. „Všiml jsem si, že studenti mají v referátech stejné chyby, a jeden se přiznal, že to našel na Googlu, to jest na Wikipedii. Řekl jsem mu, že má hledat v lepších zdrojích, a nechal to být. Až když se roku 2007 chystalo výročí filozofa Jana Patočky, podíval jsem se na ,Wiki a řekl jsem si, že to musím opravit,“ popsal Sokol své seznámení s encyklopedií.