reklama

Covid zabíjí svědky druhé světové války i chartisty, pamětníků rychle ubývá

Na infekci COVID-19 umírají téměř výhradně senioři nad 65 let, v Česku tvoří 92 procent obětí. „Nedůsledná vládní opatření, která se opakují od léta, považuji za obrovskou chybu,“ říká Mikuláš Kroupa, zakladatel projektu Paměť národa. Předčasně tak odcházejí veteráni druhé světové války i odbojáři z časů komunismu. Slovensko či Finsko o pamětníky pečují lépe.

reklama

Paměť národa je největší český audioarchiv, v jehož databázi je nyní uloženo svědectví 11 623 pamětníků z dob nesvobody. Nejsilnější jsou asi příběhy spojené s druhou světovou válkou. Projekt ale dokumentuje i bezpráví padesátých let, okupaci ze srpna 1968, následnou normalizaci i revoluci v roce 1989. A je to pokaždé boj s časem, zda se týmu dokumentaristů podaří včas zachytit vytipovaná svědectví.

Proč to nejde jako ve Finsku?

„Člověk až žasne, jak covid dokáže v pár dnech zabít člověka, který byl jinak plný života,“ přemítá Mikuláš Kroupa, zakladatel projektu Paměť národa. COVID-19 v kombinaci s opatrnými vládními opatřeními si totiž vybírá daň téměř výhradně mezi nejstarší skupinou seniorů. Podle aktuálních statistik ministerstva zdravotnictví se v souvislosti s koronavirem nejvíce umírá ve věku nad 65 let, lidé z této kategorie tvoří 92 procent ze všech úmrtí.

Slovensko eviduje 1 205 zesnulých, jen dvojnásobně zalidněné Česko ovšem 9 609, tedy osminásobek! A skoro šestimilionové Finsko má pouhých 453 obětí koronaviru (data jsou platná k 13. prosinci). V mnoha zemích tak dokážou seniory ochránit mnohem lépe, než jak to činí česká vláda. I pondělní zpřísnění má řadu výjimek, které penzisty určitě neuklidní. Když se třeba vnuci vrátí ze státem povolené „lyžovačky“ do společné domácnosti, v níž žijí i jejich prarodiče, je hned zaděláno na problém.

Nečekaná smrt chartisty Jirounka

Mikuláš Kroupa připomíná příběh chartisty Miroslava Jirounka, který zemřel na covid letos 22. listopadu. Náhle a nečekaně, a to měl pouhých 65 let. Věkem už ale vstoupil do nejohroženější kategorie. „Týden před smrtí jsem s panem Jirounkem ještě mluvil po telefonu,“ vypráví Kroupa. „A byl plný energie a nápadů něco pro nás udělat. Uvažovali jsme o založení regionální pobočky Paměti národa v Mladé Boleslavi, kde žil. Jenže za několik dnů přišel konec, covid to dokáže strašně rychle.“

Jirounkův životní příběh se naštěstí podařilo včas zaznamenat, a navždy to bude unikátní a hodně děsivé svědectví o normalizaci na mladoboleslavském gymnáziu z prvé půle sedmdesátých let. Tamnímu řediteli gymnázia Františku Neradovi se totiž podařilo vyvolat atmosféru, která zřejmě v historii normalizačního školství nemá obdoby.

Ředitel gymnázia s krví na rukou

Miroslav Jirounek vzpomínal: „V sousedním čtvrťáku studoval můj kamarád, nadaný matematik a fyzik Míťa Majer, který se pravidelně úspěšně umisťoval v celorepublikových soutěžích. Ředitel Nerad jeho třídnímu nařídil, že mu nesmí napsat doporučení ke studiu na vysoké škole. Třídní to neunesl a oběsil se na klice dveří svého kabinetu chemie. Záhy spáchal sebevraždu další z profesorů, Vladimír Janus.“

Po tragické smrti spolužáka Pepka Fialy zase ředitel Nerad organizoval pohřeb. Trval na tom, že všichni půjdou ve svazáckém kroji. Jirounek zareagoval, ať neplete politiku do soukromých věcí, každý se chce přece s mrtvým rozloučit po svém. Za trest byl ze studií vyloučen, těsně před maturitou. To se psal rok 1974, o tři roky později podepsal Chartu 77.

Vláda to nezvládá

Podle Kroupy se část veřejnosti chová šíleně nezodpovědně. A stejně tak kabinet Andreje Babiše. „Vláda pořád nedostatečně vysvětluje, jak je virus nebezpečný pro seniory,“ kritizuje Kroupa. „Důsledkem je, že když se to u nás jen trošku uvolní, hned se to přepískne. Od jednoho nezodpovědného zaměstnance domova důchodců se infekce klidně roznese po celém zařízení, a někteří klienti to prostě nepřežijí.“

Ministerstvo zdravotnictví zatím úmrtí podle věkových kategorií spočítalo pouze k 6. prosinci. Úřad Jana Blatného proto pracuje s počtem 9 007 obětí covidu, přičemž 8 293 zesnulých překročilo věkovou hranici 65 let.

„Znám hned několik případů zbytečných úmrtí, které mě zasáhly a zabolely,“ vypráví Kroupa. „Jsou to pro mě hrozné zprávy, když se třeba dozvím, že v domově pro válečné veterány zemřel na covid další bojovník z východní fronty.“ Infekce si vzala i hrdinu, který za války spolupracoval s partyzány anebo statečného odpůrce režimu z padesátých let.

Umírání v izolaci

„I když máte někoho takzvaně vyzpovídaného, nikdy jeho příběh není úplně dokončen,“ vysvětluje zakladatel Paměti národa. Badatelé výpovědi často konfrontují s archivy a pak vše znova s pamětníkem. „Bohužel, teď se nám stávalo, že k dalšímu setkání nemohlo dojít kvůli covidu, načež přišla smutná zpráva, že pamětník infekci podlehl.“

Od počátku pandemie do 6. prosince v České republice zemřelo na covid 2 806 seniorů nad 85 let, tedy posledních pamětníků druhé světové války. Infekci podlehli i přímí účastníci bojů ze západní či východní fronty. „A poslouchat od sester z domova veteránů, jak bývalý voják musel umírat v naprosté izolaci, to jsou srdce drásající chvíle,“ líčí Kroupa.

Nedopsané kroniky v rodinách

Nikdo navíc neví, kolik obětí covidu si svůj silný příběh z války či z komunismu odneslo do hrobu, aniž by ho někomu svěřily. A tak pandemie likviduje nejen národní paměť, nýbrž i historii jednotlivých rodin. „Znáte to, pořád si říkáte, že na vyprávění dědečka je dost času. Že si to jednou nahrajete a zapíšete, jenže pak přijde covid  a nestihnete vůbec nic,“ popisuje Kroupa modelový příklad, jak rychle se může sklapnout rodinná kronika. A není šance ji relevantně doplnit.

Souhlasí i prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, hlasitý kritik předčasného rozvolňování i nedostatečného testování v domovech pro seniory, které bylo zahájeno s nepochopitelným zpožděním. „Za normálních okolností bývá rodina připravena, že někdo kvůli vážné nemoci pomalu odchází, ale ještě zbývá čas i na nějaké to vzpomínání. Covid přinesl nový fenomén, jinak zdraví senioři umírají na infekci během tří až čtyř dnů, tam už na žádnou rekapitulaci není čas.“

Tagy:
historie Charta 77 koronavirus COVID-19 Paměť národa pamětníci Mikuláš Kroupa Jiří Horecký Miroslav Jirounek
Zapomeňte na tropy. Zbytek léta bude chladnější, předpovídají meteorologové
Počasí

Zapomeňte na tropy. Zbytek léta bude chladnější, předpovídají meteorologové

Počasí v Česku bude dál proměnlivé a spíše chladnější. Během srpna se mají častěji střídat oblačné a slunečné dny, léto má být podle meteorologů typicky středoevropské. Zbytek letních prázdnin bude zřejmě teplotně průměrný až slabě podprůměrný. Vyplývá to z měsíční prognózy počasí, kterou v pondělí na svém webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Bartoš poráží v motokárách Hamiltona. Internet si střílí ze šéfa Pirátů kvůli Krpálkovi
Sociální sítě

Bartoš poráží v motokárách Hamiltona. Internet si střílí ze šéfa Pirátů kvůli Krpálkovi

Internet zaplavily vtipy na účet předsedy Pirátů Ivana Bartoše. Ten totiž minulý týden v jednom ze svých videí řekl, že si pamatuje, jak se s judistou Lukášem Krpálkem pral v mladších žácích. Sám totiž tento sport do svých 18 let dělal. Jenže nic takového se stát nemohlo. Z Bartoše si udělal legraci i někdejší ministr financí a vášnivý tenista Miroslav Kalousek.

Tak končí případy sebevražd. Nahrávka zachytila vyhrožování běloruské běžkyni

Na YouTube se dostala zvuková nahrávka, která údajně zachycuje výměnu názorů mezi běloruskou běžkyní Kryscinou Cimanouskou a dvěma sportovními funkcionáři – šéftrenérem národního týmu Jurijem Mojsevičem a zástupcem ředitele Běloruského republikového tréninkového centra pro lehkou atletiku Arturem Šumakem. Nahrávka je zjevně součástí rozhovoru, v němž oba muži dohánějí sportovkyni k slzám a snaží se ji přesvědčit, aby se vzdala účasti na olympiádě a vrátila se domů.

Medailová love story: Nejdřív slavil on, za sedm minut ona. Fantazie, zářil pár štěstím

Mít společné názory, zájmy či silné vzpomínky je vždy solidním základem pro fungování partnerského vztahu. Plavcům Pernille Blumeové z Dánska a Francouzi Florentu Manadouovi zůstane v paměti nedělní olympijský podvečer. Během několika minut získal pár hvězdných sportovců bronzovou, respektive stříbrnou medaili. Úspěch oslavili společným polibkem a dlouhým objetím na břehu tokijského bazénu.

reklama

Domácí zpravodajství

Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství

Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?

Ne všechny vyvěšení barevných vlajek potěšilo. Je to ponižující, říká k Prague Pride Wolf

Vyvěšením duhové vlajky na pražské Nové radnici vedení města a organizátoři akce zahájili festival Prague Pride. Ten má za cíl mimo jiné přiblížit život leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT+). Jedenáctý ročník přehlídky nabídne 135 kulturních, zábavních a vzdělávacích akcí se společným tématem coming out. Vůči konání festivalu se ve facebookovém příspěvku vymezil podnikatel, člen KDU-ČSL a od roku 2014 zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf.

reklama