Zemřel nejstarší laureát Nobelovy ceny. Jeho objev umožnil vznik mobilů a notebooků

Americký profesor a fyzik pevných látek John Goodenough Zdroj: profimedia/ČTK
Ve věku 100 let zemřel v neděli americký vědec německého původu John Goodenough. V roce 2019 získal jako nejstarší laureát Nobelovu cenu za chemii za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. Oznámila to Texaská univerzita v Austinu, na níž Goodenough dlouhá léta působil.
Goodenough zemřel v neděli v domě s pečovatelskou službou v Austinu. Příčina smrti nebyla uvedena.
ČTĚTE TAKÉ: Umělá inteligence nás může brzy zničit, varují šéfové globálních firem. Bojí se vlády robotů
Když Goodenough v roce 2019 přebíral Nobelovu cenu za chemii, bylo mu 97 let, což z něj činilo nejstaršího laureáta tohoto prestižního ocenění. Spolu s ním cenu získali Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino.
Čtěte také

„Tato dobíjecí baterie položila základ bezdrátové elektroniky, jako jsou mobilní telefony a notebooky,“ uvedla tehdy Královská švédská akademie věd. „Umožňuje také vytvořit svět bez fosilních paliv, protože se používá ke všemu možnému, od pohonu elektromobilů až po skladování energie z obnovitelných zdrojů,“ dodala.
Práce na lithium-iontové baterii začaly během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy se hledaly technologie, které by snížily závislost na fosilních palivech. Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější. Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie.
Goodenough se narodil v roce 1922 v německém městě Jena, vyrostl ale ve Spojených státech, kde získal doktorát z chemie na Chicagské univerzitě. Svoji kariéru zahájil na Massachusettském technologickém institutu. V 80. letech minulého století, kdy učinil objev, který přispěl k vývoji lithium-iontových baterií, byl vedoucím laboratoře anorganické chemie na Oxfordské univerzitě. V roce 1986 nastoupil na Texaskou univerzitu.
V době, kdy získal Nobelovu cenu, stále vyučoval a bádal. V roce 2017 přišel jeho vědecký tým s konceptem pevné lithiové baterie bez tekutých částí, místo nichž jsou použity skleněné elektrolyty, které umožňují nahradit nákladné lithium levným sodíkem.

CNN: Mír, nebo příměří na Ukrajině? Klíčový rozdíl skrývá nástrahy, Trumpovi to možná nedochází

Žádní mimozemšťané, ale superjasný meteor. Japonské nebe rozzářila obří ohnivá koule
Ohnivá koule rozzářila oblohu nad západním Japonskem. Podle odborníků se jednalo o mimořádně jasný meteor – jeho záblesk byl viditelný stovky kilometrů daleko. Informují o tom zahraniční média. Záběry meteoru se nyní šíří po sociálních sítích.

Ministerstvo spravedlnosti ukázalo časovou osu k bitcoinům. Bude vymáhat škodu na Jiřikovském

Vysílal vlastní týrání, po 298 hodinách zemřel. Uvízl jsem ve hře na smrt, varoval matku

Decroix k bitcoinové kauze: Hlavní slovo má teď policie, časová osa nemá na vše odpovědět

Čeští vývojáři míří na herní událost roku. Na Gamescomu zaberou největší plochu v historii
Letos má Česko velmi silnou účast.

Pavel: Jsem rozpačitý z postupu vlády v bitcoinové kauze. Není to srozumitelné

Nejúspěšnější česká deskovka vítá slavného čaroděje. Do Krycích jmen se vrací Harry Potter

Česko hledá premiéra: Sledujte volební servis CNN Prima NEWS. Vše, co potřebujete vědět