Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová. Bylo jí 86 let
Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci v pátek jedna z nejslavnějších českých hereček Jana Brejchová. Zářila ve filmech Noc na Karlštejně, Vyšší princip, Baron Prášil, Kráska v nesnázích nebo v seriálu Arabela. Jejími životními partnery byli Miloš Forman, Vlastimil Brodský, Jaromír Hanzlík nebo Jiří Zahajský. Poslední léta strávila upoutaná na nemocniční lůžko. O úmrtí Jany Brejchové informovala web iDnes její dcera Tereze Brodská. Veřejnost a média požádala o respektování soukromí.
Jana Brejchová se narodila 20. ledna 1940 v Praze. Mnohými byla označována za jednu z nejslavnějších českých hereček, někteří ji dokonce považují za největší filmovou hvězdu v dějinách tuzemské kinematografie.
ČTĚTE TAKÉ: Prožil pozdní lásku a dvakrát přebral ženu kolegovi. Jaké bylo soukromí herce Záhorského?
Díky půvabu, šarmu a nezpochybnitelnému hereckému talentu se jí přezdívalo „česká Bardotka“ po francouzské herečce Brigitte Bardotové. Za svoji bezmála šedesátiletou kariéru účinkovala ve více než sto celovečerních a televizních filmech. Jako jedna z mála českých hereček se věnovala výhradně filmové práci, navíc bez jakékoliv formální herecké průpravy.
Vyrůstala v Praze spolu s pěti sourozenci. Na základní škole ji objevili filmaři, kteří jí svěřili roli ve snímku Olověný chléb. Než zahájila hereckou kariéru, byla od 14 let zaměstnaná jako písařka v kanceláři mlékárenského podniku, kde pracovala tři roky. Během té doby získala další menší filmové role.
Čtěte také
Zahrála si i s „Vinnetouem“
Zlom přišel s titulní dívčí úlohou ve snímku Vlčí jáma režiséra Jiřího Weisse v roce 1957, s nímž se dostala na Mezinárodní filmový festival v Benátkách. Zhruba v té době odešla Brejchová po sporech s matkou z domova a plně se začala věnovat herecké dráze. Dalším milníkem byla role ve filmu Vyšší princip, za kterou byla v roce 1960 oceněna na festivalu ve švýcarském Locarnu.
Následovala první role v sovětsko-československém koprodukčním filmu Májové hvězdy a poté zahraniční úloha ve východoněmeckém filmu Sen kapitána Loye. V zahraničních a koprodukčních snímcích si Brejchová zahrála ještě několikrát. Ve filmu Výstřely ve tříčtvrtečním taktu byla partnerkou Pierrea Brice, který se proslavil jako Vinnetou ve filmech podle knih Karla Maye.
Čtěte také
Za roli v koprodukčním snímku Dům v Kaprové ulici, na němž se podílelo Československo se Západním Německem, získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon na filmovém festivalu Berlinale v roce 1965. Zahrála si rovněž v západoněmecké romantické komedii Zámek Gripsholm nebo v maďarském psychologickém dramatu z nemocničního prostředí Vteřiny úzkosti.
Později už přicházely především nabídky od tuzemských režisérů. A na nedostatek práce si Brejchová stěžovat nemohla.
Zářila s manželem Brodským i s Tomášem Holým
Nevyhnula se rolím ve filmech takzvané Československé nové vlny, ať už v Kachyňově Noci nevěsty podle scénáře Jana Procházky, nebo Schormových snímcích Návrat ztraceného syna, Farářův konec a Každý den odvahu. Zářila v Baronu Prášilovi režiséra Karla Zemana a filmové verzi Kdyby tisíc klarinetů z dílny Suchého a Šlitra nebo v komedii Zabil jsem Einsteina, pánové.
V řadě úspěšných snímků zazářila se svým tehdejším mužem Vlastimilem Brodským. Mimo jiné spolu natočili legendární muzikál Noc na Karlštejně, Hodíme se k sobě, miláčku? nebo Ženu ani květinou neuhodíš. Ze seriálů to byly Pan Tau, F. L. Věk nebo nesmrtelná Arabela, kde Brejchová s Brodským ztvárnili královský pár.
Další ze zajímavých kapitol byla její herecká spolupráce s Tomášem Holým, kterému se stala filmovou maminkou v psychologickém dramatu Útěky domů a v rodinné trilogii Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem.
Čtěte také
Z dalších hereččiných počinů můžeme jmenovat třeba Citlivá místa, Skalpel, prosím, Zánik samoty Berhof, Jehla, Mladý muž a bílá velryba nebo pohádku Panna a netvor. Posledními počiny Brejchové na filmovém plátně byly Kráska v nesnázích a pohádka O malíři Adamovi. Poté se ještě objevila v seriálu televize Prima Velmi křehké vztahy.
Slavní osudoví muži a smutný konec
Jana Brejchová byla čtyřikrát vdaná. Už v osmnácti letech, v roce 1958 se provdala za režiséra Miloše Formana. Jejich vztah se rozpadl po čtyřech letech. V roce 1964 si vzala německého herce Ulricha Theina, s nímž otěhotněla, ale dítě se jí narodilo mrtvé. V roce 1966 vstoupila do manželství s hercem Vlastimilem Brodským, s nímž vydržela do roku 1983. Měli spolu dceru Terezu Brodskou, která je rovněž herečkou.
Od Brodského Brejchová utekla k Jaromíru Hanzlíkovi, kterého si sice nikdy nevzala, ale prožila s ním několik let. Čtvrtým manželem jí byl Jiří Zahajský, s nímž byla ve svazku od roku 1992 až do jeho smrti v roce 2007.
Když Brejchová svého posledního muže pochovala, začala mít sama zdravotní problémy. Parkinsonova nemoc, s níž se již v té době potýkala, aniž by to veřejnost věděla, se dílem stresu zhoršila.
Posledních několik let svého života pak slavná herečka prožila v Centru následné péče Fakultní nemocnice v Motole. V roce 2013 totiž zkolabovala a skončila upoutaná na nemocniční lůžko. „Maminka je ležák, vlastně pořád leží a jen kouká. Už nevnímá okolní svět. Má neurologický nález na mozku. Nikdy se to nezlepší, už se to může jen zhoršit,“ uvedla v lednu 2021 pro web Expres hereččina dcera Tereza Brodská.
Se sestrou se do konce života neudobřila
Smutnou kaňkou v životě Jany Brejchové byl i rozkol s mladší sestrou Hanou, která se proslavila jako hlavní hrdinka filmu Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana. Bylo to v době, kdy byla Jana za českého režiséra vdaná a na svou sestru měla zanevřít právě kvůli němu. Podle sestry Hany nespravedlivě.
„Nikdy jsem s Milošem nic neměla, to přísahám! Ani předtím, ani potom! Jana mně nemohla odpustit úspěch toho filmu,“ uvedla Hana Brejchová v roce 2018 pro Blesk.cz. „Jana byla zvyklá, že ona je ta největší hvězda. S Milošem jsem díky tomu filmu jezdila křížem krážem po světě, bydleli jsme v přepychových hotelích, měli se báječně a všichni nám tleskali. To mi asi Jana nikdy neodpustí,“ doplnila.
Za svou celoživotní práci získala Brejchová řadu ocenění. V roce 1979 obdržela titul Zasloužilá umělkyně, v roce 2004 pak Medaili Za Zásluhy II. stupně. V roce 2006 dostala Českého lva za vedlejší herecký výkon v Krásce v nesnázích a v roce 2009 za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. V roce 2021 jí pak Český filmový a televizní svaz FITES udělil Cenu Vladislava Vančury za celoživotní dílo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Laďka Něrgešová oslavila padesátku. Kéž bych tu mohla ještě pár let být, přála si
