Zima na Lipně? Kromě svistu lyží jsou to i lokální dobroty, pro které není třeba ani zouvat přezkáče
Místo, kde čas zdánlivě ubíhá pomaleji, pohoda sálá z každého stromu a při pohledu na vodní hladinu člověka jímá klid. To je oblast Lipenska, kterou si milovníci turistiky užívají při procházkách podél břehů přehrady, při výšlapech na Vítkův hrádek či další vrcholky v blízkosti jezera. A díky příznivým podmínkám si ji zamilovali i lyžaři. A když je zmůže únava, není nic lepšího než tělu dodat sílu a povzbuzení poctivým jídlem. Kvůli skutečnému gastronomickému zážitku nemusejí lyžaři na Lipně ani sundávat přezkáče.
V rodinném areálu Lipno na jihu Čech se snoubí prožitky sportovní s těmi chuťovými. A to jak na vrcholu sjezdovky, tak v restauraci Stodola, kde si mohou návštěvníci pochutnat na tradiční české kuchyni v moderním pojetí. „Jsou to recepty, které dělaly už naše babičky. Hodně se vaří z hub, hodně se vaří ze zvěřiny, kančí se šípkovou, svíčková na smetaně,“ říká Michal Hrůda, tamní šéfkuchař.
Tradiční vývary, vlastní bylinky nebo skopové a jehněčí maso z farmy. Suroviny, které chutnají jihočeskou krajinou, z níž pocházejí, to je základ lipenské gastronomie. „Ta chuť je místní. To je ta věc, kterou chtějí zažít návštěvníci, kteří přijedou nejen z Čech, ale třeba i ze zahraničí. Chtějí ochutnat opravdu místní suroviny,“ uvádí Ludvík Medřický, manažer marketingu Lipnoservisu.
V řeznictví s názvem Kramolínský vůl si od základů vyrábějí třeba oblíbený holandský řízek, který je podle Ludvíka Medřického, manažera marketingu společnosti Lipnoservis, chloubou restaurace. „Kdysi v historii tady byla obchodní stezka a veškeré zboží se tahalo pomocí dobytka, pomocí volů, proto jsme se odkázali na historii.“
Aby zákazník dostal na stůl skutečně lokální pokrm, je cesta masných výrobků od místních dodavatelů nejkratší možná. Hotelové hosty na snídaňovém bufetu pak mohou potěšit chuťovky jako domácí škvarková pomazánka, šunka nebo klobásy. „Je to čistě maso a koření... Sami si děláme utopence, i zeleninu máme z lokálních surovin,“ říká Michal „Guláš“ David, řezník v řeznictví Kramolínský vůl.
Babičky by nepoznaly rozdíl.
Autentická chuť je jen jednou z výhod udržitelné gastronomie. Dává práci místním a šetří životní prostředí. Návštěvníci rodinného areálu zde rádi podléhají také sladkým lákadlům. Zní to možná neuvěřitelně, ale jednou z nejoblíbenějších pochoutek na Lipně je i teď v zimě zmrzlina. „Chutná skvěle a je vynikající. Dětem také přijde lahodná, proto sem chodíme,“ pochvaluje si jedna z návštěvnic v pořadu Prima Česko.
„Napříč celým rokem nám jde v průměru zhruba 200 kopečků denně. Já sám jsem nikdy nevěděl, že zmrzliny půjde tolik i v zimě. Mně to máma vždycky zakazovala. A teď to tady letí,“ říká s pobavením Michal Mandys, šéfcukrář cukrárny Povidloň.
V létě cukrárna prodá až sedm set kopečků denně. A i cukrářské výrobky jsou převážně z místních surovin, zejména sezónního ovoce. „Vyrábíme koláče, v létě nanuky, kterých děláme 25 tisíc. Nechtěli jsme, aby se sem nanuky dovážely a prodávali jsme tady nějaké velkonanuky, které všichni znají, ale chtěli jsme něco svého,“ uvádí Michal Mandys.
A tak kromě tradičního povidlového dezertu, po němž nese cukrárna své jméno, čeká na návštěvníky každý měsíc nový zákusek.
