V noci na neděli začne platit letní čas, hodiny se ve 2:00 posunou na 3:00, noc tedy bude o hodinu kratší. Zatímco lidé si musí náramkové či nástěnné hodinky posunout sami, hodiny v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se přeřídí automaticky. Cestující dálkových vlaků či autobusů musí počítat se zpožděním. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnovou neděli se vrátí standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní.
Podle dřívějších plánů se měl čas loni ve státech Evropské unie měnit naposledy. Kvůli koronavirové pandemii i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se ale tato otázka odsunula na neurčito. Česká vláda tak loni v září schválila nařízení, podle kterého letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu.
Při letním čase se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je obvykle o jednu hodinu posunut dopředu. Účelem jeho zavedení byla původně úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší. Různé občanské iniciativy a petice se také řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost.
Svoboda změny kritizuje
Mezi kritiky střídání času patří i bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Ten před lety patřil mezi evropské zákonodárce, kteří prosadili zavedení, aby byl určen jediný čas, který by se neměnil. Europoslanci se ovšem nedohodli, zda bude trvale platit současný letní či zimní čas. Jasno neměli ani lidé. „Podle mínění obyvatel a průzkumů, které je tehdy zkoumaly, široká veřejnost preferovala čas letní. Odborná veřejnost se ale zastávala času zimního,“ vysvětluje Svoboda v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Svoboda připomíná, že změny času s sebou nesou například zdravotní problémy. A to celou plejádu, která na lidi může působit různě. „Ten biometrický čas, který na nás působí, rozhazuje nejen spaní, ale může se týkat i rozběhnutí nějaké formy cukrovky,“ zmínil bývalý europoslanec.
