Jsem vykolejený, když musím podpořit výrazný deficit, prohlásil Zeman před poslanci

Prezident Miloš Zeman ve Sněmovně ve středu dopoledne podpořil vládní rozpočet na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Uvedl, že je k tak vysokého deficitu vykolejený, nemělo by se zbytečně plýtvat, ale zadlužování je v době koronaviru nezbytné.

Miloš Zeman zahájil projev k rozpočtu s tím, že bude sedět a snad to nebude poslancům vadit.

„Omlouvám se, že jsem si sednul kvůli velmi intenzivní bolesti nohou. Nohama se politika nedělá, alespoň většinou ne. Doufám, že tato pozice nijak neohrozí hloubku mých myšlenek, s nimiž vás za chvíli seznámím,“ prohlásil na úvod.

Ještě před projevem se v kuloárech pozdravil s ministry a poslanci. V dolní komoře strávil cekem dvě hodiny. Po půlhodinovém projevu strávil ještě hodinu u předsedy Sněmovny Radka Vondráčka a bez kontaktu s novináři odjel.

Nemůžeme si dovolit druhý lockdown

„Nemůžeme si dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika klekla, pak je tedy nezbytné zadlužování,“ prohlásil Zeman s ohledem na výrazný schodek rozpočtu.

„Jsem vykolejený, když musím schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se neplýtvalo,“ dodal Zeman s tím, že je ale třeba v současné době deficit podpořit, aby se ekonomiky zachránila.

Zeman se opřel i do odborů

„Někteří dobráci, kteří navrhující výdaje ze státního rozpočtu se podobají lidem navrtávajíc díry do dny záchranných člunů se zdůvodněním, že bude usnadněna plavba,“ prohlásil v projevu dále prezident.

Jako příklad uvedl návrh odborů na to, aby zaměstnanci 16. listopadu nešli do práce. „Mám odbory rád, ale jejich nápad, aby se přilepily dva dny k 17. listopadu, mi připadá jako mrhání prostředky, protože i ony musí vědět, že to znamená ztrátu 24 miliard korun za pouhé dva dny,“ uvedl Zeman.

Rekordní rozpočet

Dolní komora hlasuje o základních parametrech návrhu v prvním čtení, vedle schodku také o výši příjmů a výdajů. Pokud ukazatele schválí, v dalším projednávání jsou už možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování návrhu je plánováno na 16. prosince.

Vládní návrh předpokládá příjmy 1 488 miliard korun a výdaje 1 808 miliard. Rozpočet čelí kritice opozice. Například podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska jsou příjmy mimo ekonomickou realitu a výdaje neodpovídají prioritám souvisejícím s koronavirovou krizí. Předseda ODS Petr Fiala označil rozpočet za cár papíru, vzhledem k nynější situaci podle něho nedává smysl. Rovněž podle šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky je materiál v zásadě bezcenný.

Rozpočet tak čelí opoziční snaze o jeho vrácení vládě k přepracování. Očekává se však, že dolní komora základní parametry schválí, jak jí minulý týden doporučil rozpočtový výbor. Vláda ANO a ČSSD se v prvním čtení opře o hlasy poslanců KSČM, kteří menšinový kabinet ve Sněmovně tolerují.

Ačkoli jsou to právě komunisté, kteří mají ke struktuře rozpočtu výhrady. Chtějí například snížit rozpočet na armádu o deset miliard korun. S tím ale nesouhlasí premiér Andrej Babiš, který chce, aby navrhovaná částka zůstala beze změny.

O armádě a armádním rozpočtu hovořili v nedělní Partii Terezie Tománkové ministr obrany Lubomír Metnar, armádní generál v záloze Jiří Šedivý a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel. Všichni tři se shodli, že by se plánované výdaje na armádu krátit neměly. „Alfou a omegou pro vojáky je stabilita rozpočtu, nemůžeme jít ode zdi ke zdi,“ řekl v Partii ministr obrany a dodal, že některá technika ve výzbroji Armády ČR již „měla být dávno v muzeu“.

Letošní „koronarozpočet“

Letošní schválený schodek byl původně 40 miliard korun. Sněmovna ho ale postupně na návrh vlády postupně navýšila až na 500 miliard korun. Důvodem byla podle kabinetu potřeba reagovat na ekonomické dopady epidemie koronaviru.

Tagy:

armáda Andrej Babiš Miloš Zeman rozpočet Poslanecká sněmovna koronavirus