Správa národního parku Podyjí u hranic parku obnovila zaniklý mokřad. Soustava tří tůní vznikla u Hnanic, v ochranném pásmu parku. Cílem je podpora biodiverzity a udržení vody v krajině, řekl náměstek ředitele správy Zdeněk Mačát.
Nová soustava tůní vznikla na místě bývalého mokřadu na drobném přítoku Daníže, východně od Hnanic. Jde o tři tůně různé hloubky a tvaru břehů, dvě jsou mělčí a jedna hlubší. Takové uspořádání podle ochránců přírody nabízí pestrou škálu stanovišť, která mohou využít rozmanité druhy mokřadních a vodních živočichů i rostlin. Zvláště vhodné by měly být pro obojživelníky, kdy v mělčinách by mohla najít útočiště například kuňka obecná. Hlubší tůň by měla vyhovovat vzácnějším druhům, jako jsou čolek dravý nebo blatnice skvrnitá.
ČTĚTĚ VÍCE: Zázrak pro neslyšící Laurinku. Díky operaci poprvé uslyšela zvuky, reakce byla okamžitá
Kolísání hladiny a občasné vysychání mělčích tůní by navíc mohlo postupně vést k mírnému zasolení půdy. Tím by se mohly vytvořit podmínky podobné slaniskům – velmi specifickým a vzácným biotopům typickým pro nížiny Panonské oblasti.
"Cílem je určitě podpora biodiverzity a udržení vody v krajině. Chystáme i další tůně, zpracováváme dokumentaci. Půjde opět o menší mokřady, o jedné až tří tůních," uvedl Mačát.
Malé tůně a mokřady jsou podle ochránců v krajině nenahraditelné. Pomáhají zadržovat vodu, zmírňují dopady sucha a posilují celkovou odolnost ekosystémů. Zároveň fungují jako důležitá stanoviště a migrační koridory pro řadu živočichů.
Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nejstrašidelnější les v Česku: Děsivé legendy i podrážděná zvířata. Jak vypadá Pánova březina?