„Bez ní bych tady teď nestála,“ pronesla Barbora Krejčíková krátce po neuvěřitelném postupu do finále Roland Garros. „NÍ“ znamená Jany Novotné. Tenisová legenda, která vyhrála Wimbledon, se před lety trenérsky i mentorsky ujala tehdy ještě náctileté hráčky. A zanechala v ní obrovskou stopu. Kdykoliv od konce roku 2017, kdy Novotná ve 49 letech zemřela na rakovinu, dosáhla Krejčíková na nějaký úspěch, posílala pozdrav tam nahoru.
To, v jakém laufu je 25letá Krejčíková na letošním pařížském grandslamu, působí opravdu neuvěřitelně. Vždyť ještě loni na podzim figurovala v žebříčku dvouhry až ve druhé stovce. Ano, celý tenisový svět věděl, že je výbornou deblistkou. Spolu s Kateřinou Siniakovou dokázaly před třemi lety získat trofej na Roland Garros i ve Wimbledonu. Dosáhly na první místo ve světovém žebříčku.
Ale singlové probuzení je poměrně nečekané. I proto, že pořádně přišlo „až“ loni ve věku, kdy už většina tenistek naplno ukazuje, do jakého tenisového patra patří. Dlouho trvalo, než si v singlu Krejčíková vůbec zahrála na grandslamu hlavní soutěž. Až v roce 2018 se jí povedlo zvládnout kvalifikaci právě v Paříži. Premiérový postup věnovala Janě Novotné, která tehdy už byla více než půl roku po smrti.
O tři roky později se prokousala celým turnajem a doletěla až do finále. Pozápasová slova zůstala stejná. Opět zdravila do nebe Novotnou. Napřed polibkem, pak slovy. „Děkuji Janě Novotné tam nahoru, která na mě dohlíží, opravdu mi chybí. Díky ní jsem teď tady. Je pro mě důležité, že jsem to řekla nahlas,“ říkala dojemně na kurtu po velkolepé třísetové a více než tříhodinové řeži s Marií Sakkariovou.
S Novotnou se Krejčíková nepřímo znala od dětství. Obě se narodily v Brně, dlouho bydlely jen 15 kilometrů vedle sebe. A samozřejmě současná finalistka Roland Garros chovala k legendě dlouho obdiv. Věděla, co na kurtu předváděla zejména v 90. letech, že to v žebříčku dotáhla až na druhé místo. A jednou se zničehonic stalo, že Krejčíková sama od sebe zavítala k Novotné domů.
Popovídaly si, zkusily společný trénink a Novotná hned rozpoznala, že před sebou má velký talent. A tak se v roce 2014 oficiálně zrodila spolupráce, při níž Krejčíková čerpala z bohatých zkušeností svého vzoru.
„Vyvíjí se dobře a příjemně. Nějaký úspěch a pokrok dopředu je, mě to hrozně baví a raduju se z toho každý den,“ říkala Novotná v rozhovoru pro iDnes v listopadu 2014. „Celkově je hodně vyhraná. Ať jsem se podívala na servis, na volej, na údery, tak mi přišlo, že tam nebyla viditelná slabina. Pořád je co vylepšovat, ale nic dramatického. Teď je největší umění to všechno, co už umí, prodat v zápasech a přenést do hry,“ dodala.
Dále mluvila o tom, že je Bára velmi dobrý člověk, s vítězným instinktem, jen potřebuje být sebevědomější a na kurtu trochu přísnější.
V roce 2021 už jsou slova o větší sebedůvěře passé. Z Krejčíkové během celého Roland Garros sebevědomí tryská, ostatně o tom mluvil i bývalý daviscupový kapitán a tenisový expert Vladislav Šavrda. A také je až k nevíře, jak dokáže být klidná, nic ji nerozhodí. V nervydrásajícím semifinále proti Sakkariové už zvedala ruce nad hlavu. Jeden z míčků od Řekyně totiž zamířil o pár centimetrů do autu. Jenže na antukových turnajích není k dispozici jestřábí oko a umpirový rozhodčí rozhodl, že se rána vešla do kurtu.
Krejčíková věděla, kde byla pravda. A leckterou hráčku by tato obří nespravedlnost rozhodila, možná by zařídila, že zápas nakonec skončí prohrou. Jenže Češka zůstala hlavou správně nastavená a o pár minut doklepla senzaci do konce.
Teď je jen jediný zápas od trofeje. Pokud v sobotu Anastasiji Pavljučenkovovou Krejčíková porazí, je jasné, komu velkolepý triumf věnuje. Jak ostatně po posledním duelu přiznala, není den, kdy by si na Novotnou nevzpomněla.
