Arménský premiér Nikol Pašinjan se setkal s vrchními představiteli armády. Zdroj: Profimedia.cz
Arménie oznámila, že příští týden provede vojenské cvičení, které bude kolidovat s obdobnými manévry znepřáteleného Ázerbájdžánu. Od prohry ve válce o Náhorní Karabach loni na podzim se Arménie potýká s rozsáhlou politickou krizí, která může vyústit ve změnu politického systému.
„Podle plánu na první polovinu roku 2021 provedou ozbrojené síly Arménie taktické a profesionální cvičení s účastí kombinovaných ozbrojených složek a speciálních jednotek,“ informovalo v pátek tamní ministerstvo obrany. Resort dále upřesnil, že bude přítomno 7 500 vojáků, 200 řízených střel, 100 obrněných vozidel a několik letounů.
Ázerbájdžán oznámil svůj záměr provést vojenské cvičení o dva dny dříve, ve středu, informovalo Rádio svobodná Evropa. Manévry proběhnou mezi 15. a 18. březnem. Zúčastnit se ho má na deset tisíc vojáků, stovka tanků, 200 řízených střel a 30 letounů.
Arméni oplakali ztrátu unikátního kláštera. Ani se nehnu, vzkázal duchovní
Ve středu musela Arménie postoupit Ázerbájdžánu území Náhorního Karabachu, na němž se nachází i unikátní klášter Dadivank z 12. století. Arméni se obávají, že muslimští Azerové památku zdemolují, ačkoliv přislíbili její zachování. Někteří duchovní se přesto rozhodli na dnes již nepřátelském území setrvat.
Rusko tvrdí, že cvičení není pro region rizikem. „Podle informací, které máme k dispozici, byla cvičení plánována předem za účelem zajištění připravenosti jednotek. Nejsou hrozbou pro stabilitu v regionu,“ sdělila Svobodné Evropě mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová.
Právě Rusko se stalo loni na podzim „moderátorem“, který pomohl po šestitýdenní válce k uzavření míru. Dohoda počítala s postoupením území Náhorního Karabachu Ázerbájdžánu, tedy s faktickou porážkou Arménie. V současnosti Rusové dohlížejí na klid podél linie styku oblastí ovládanými oběma státy.
Nová ústava, nebo poloprezidentský režim
Pro řadu Arménů znamená ztráta území Náhorního Karabachu velkou potupu a žádají odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, ten to ale odmítá. Frustrace z porážky dovedla zemi až k hluboké politické krizi. Demonstrace žádající premiérův konec se několikrát zvrhly v násilí. Mnoho občanů a vojenských špiček jej nyní považuje za vlastizrádce, který se podvolil odvěkému nepříteli.
Pašinjan namísto odstoupení oznámil, že se v říjnu bude konat referendum, na základě nějž buď země přijme novou ústavu, anebo přejde k poloprezidentské formě vlády. „Pak by následovaly předčasné volby,“ vysvětlil svůj záměr.
Pašinjan se dostal k moci po demonstracích v roce 2018 proti ministerskému předsedovi Seržovi Srakisjanovi, který vedl politiku mnohem vstřícnější k Rusku. Nedá se sice říct, že by Pašinjan byl vyloženě prozápadní, ale nechce se příliš přiklánět k žádné velmoci. Nyní tvrdí, že je to právě jeho předchůdce Sarkisjan, kdo se snaží poštvat armádu proti jeho legitimní vládě.
