Arménský premiér Nikol Pašinjan se setkal s vrchními představiteli armády. Zdroj: Profimedia.cz
Arménie oznámila, že příští týden provede vojenské cvičení, které bude kolidovat s obdobnými manévry znepřáteleného Ázerbájdžánu. Od prohry ve válce o Náhorní Karabach loni na podzim se Arménie potýká s rozsáhlou politickou krizí, která může vyústit ve změnu politického systému.
„Podle plánu na první polovinu roku 2021 provedou ozbrojené síly Arménie taktické a profesionální cvičení s účastí kombinovaných ozbrojených složek a speciálních jednotek,“ informovalo v pátek tamní ministerstvo obrany. Resort dále upřesnil, že bude přítomno 7 500 vojáků, 200 řízených střel, 100 obrněných vozidel a několik letounů.
Ázerbájdžán oznámil svůj záměr provést vojenské cvičení o dva dny dříve, ve středu, informovalo Rádio svobodná Evropa. Manévry proběhnou mezi 15. a 18. březnem. Zúčastnit se ho má na deset tisíc vojáků, stovka tanků, 200 řízených střel a 30 letounů.
Rusko tvrdí, že cvičení není pro region rizikem. „Podle informací, které máme k dispozici, byla cvičení plánována předem za účelem zajištění připravenosti jednotek. Nejsou hrozbou pro stabilitu v regionu,“ sdělila Svobodné Evropě mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová.
Právě Rusko se stalo loni na podzim „moderátorem“, který pomohl po šestitýdenní válce k uzavření míru. Dohoda počítala s postoupením území Náhorního Karabachu Ázerbájdžánu, tedy s faktickou porážkou Arménie. V současnosti Rusové dohlížejí na klid podél linie styku oblastí ovládanými oběma státy.
Nová ústava, nebo poloprezidentský režim
Pro řadu Arménů znamená ztráta území Náhorního Karabachu velkou potupu a žádají odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, ten to ale odmítá. Frustrace z porážky dovedla zemi až k hluboké politické krizi. Demonstrace žádající premiérův konec se několikrát zvrhly v násilí. Mnoho občanů a vojenských špiček jej nyní považuje za vlastizrádce, který se podvolil odvěkému nepříteli.
Pašinjan namísto odstoupení oznámil, že se v říjnu bude konat referendum, na základě nějž buď země přijme novou ústavu, anebo přejde k poloprezidentské formě vlády. „Pak by následovaly předčasné volby,“ vysvětlil svůj záměr.
Pašinjan se dostal k moci po demonstracích v roce 2018 proti ministerskému předsedovi Seržovi Srakisjanovi, který vedl politiku mnohem vstřícnější k Rusku. Nedá se sice říct, že by Pašinjan byl vyloženě prozápadní, ale nechce se příliš přiklánět k žádné velmoci. Nyní tvrdí, že je to právě jeho předchůdce Sarkisjan, kdo se snaží poštvat armádu proti jeho legitimní vládě.
