Arménský premiér Nikol Pašinjan Zdroj: AP
Arménie zmařila atentát na premiéra Nikola Pašinjana a pokus několika bývalých činitelů uchvátit moc. Podle agentur Reuters a TASS to oznámila arménská tajná služba. Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk.
„Služba národní bezpečnosti Arménské republiky odhalila případ nezákonného nákupu nabytí a držení zbraní, střeliva a výbušnin skupinou osob s cílem uchvácení moci v Arménské republice,“ uvádí se v prohlášení tajné služby, která má mimo jiné na starosti ochranu premiéra.
Služba dále uvedla, že zatčen byl její bývalý šéf Artur Vanecjan a také někdejší předseda Republikánské strany Vahram Bagdasarjan a dobrovolný voják Ašot Minasjan. Podle ní už skupina jednala o tom, kdo by mohl Pašinjana na premiérském postu nahradit.
Útočníci nesouhlasili s Pašinjanovou domácí ani zahraniční politikou, a měli jej proto v úmyslu zabít, stojí rovněž v prohlášení. Zbraně byly podle služby převezeny do Arménie z oblasti Náhorního Karabachu, kde arménské síly donedávna sváděly boje s ázerbájdžánskou armádou.
Arméncům se nelíbí dohoda s Ázerbájdžánem a Ruskem
Pašinjan podepsal 9. listopadu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodu o příměří, která po několikatýdenním konfliktu přiznala Ázerbájdžánu významné územní zisky v Náhorním Karabachu. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent o zhruba 2000 vojácích, který má dohlížet na klid zbraní.
Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla Parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili. Na 17 politických stran vyzvalo Pašinjana k odstoupení. Pašinjan připustil osobní zodpovědnost za válečné nezdary, odmítl však podat demisi. Uvedl také, že s ohledem na nepříznivou situaci na bojišti neměl při jednání o příměří na výběr a že postupoval podle doporučení armádních představitelů. Územní ztráty jsou podle něj bolestivé, bez okamžitého příměří by však byly daleko větší.
Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlá území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
