reklama

Znovuzavření škol? Nové studie varují před nakaženými dětmi bez příznaků

Když se před několika měsíci začala uvolňovat protiepidemická opatření, málokdo věřil tomu, že se to obejde bez opětovného nárůstu počtu nakažených novým typem koronaviru. Nyní ale stojíme možná před největším rozhodnutím od doby, kdy virus SARS-CoV-2 dorazil do Evropy. Jen pár dní před začátkem nového školního roku se totiž objevily nové vědecké studie, z nichž vyplývá, že poměrně vysoký podíl dětí a mladistvých může nákazu přenášet, aniž by si vůbec něčeho všimli.

reklama

„Myslím, že vysoké školy se vůbec neotevřou, nebo se zase zavřou na začátku října. Střední školy a možná i druhé stupně základních škol se zavřou v říjnu, nejpozději v listopadu. Opravdu drastická opatření nás, myslím, čekají už na konci roku,“ napsal na svůj facebookový profil evoluční biolog Jaroslav Flegr „temnou věštbu“. Podle něj začnou s návratem lidí ze zahraničních dovolených vznikat nezávislá ohniska nákazy a možná se objeví i další „superpřenašeči“, kteří si z ciziny přinesou vysoce infekční a vysoce virulentní varianty virů.

Flegr upozornil, že během prázdnin se koronavirus v populaci šířil převážně liniově, podle toho, jak se stýkali lidé v rámci pracovních či jiných kolektivů. „S nástupem dětí do škol se v populaci objeví něco jako velkokapacitní příčné propojky – přes děti se virus snadno rozšíří z jedné třídy naráz do mnoha rodin a odtud na mnohá pracoviště. Lze proto očekávat výrazný vzestup reprodukčního čísla (počtu osob, které v průměru nakazí jeden nemocný). Jestliže nepřijmeme drastická opatření, denní přírůstky nakažených vyskočí rychle nad tisíc a tam už zůstanou,“ pokračoval profesor ekologie a evoluční biologie. Za drastická opatření přitom nepovažuje ani návrat roušek, ani přechod na distanční výuku ve školách.

Dětští „superpřenašeči“

Přestože celý Flegrův status je koncipován jako předpověď toho, co by mohlo, ale nemuselo nastat, jedna věc by neměla uniknout naší pozornosti. A sice snadnost šíření koronaviru populací za pomoci nakažených dětí. Jen pár dní před začátkem nového školního roku se totiž objevily nové studie, které právě na dětské přenašeče upozorňují.

K tématu

Za jednou z nich, publikovanou v odborném časopise JAMA Pediatrics, stojí dvojice amerických vědkyň z Univerzity George Washingtona Roberta DeBiasiová a Meghan Delaneyová. Zaměřily se na data více než 90 dětí nasbíraná ve 22 nemocnicích v Jižní Koreji a zjistily poněkud znepokojivá fakta. U přibližně 22 procent koronavirem nakažených dětí se neprojevily vůbec žádné příznaky. Další pětina rovněž nevykazovala zpočátku žádné příznaky, ty se nakonec projevily později, než je obvyklé. A teprve zbylých 58 procent dětí měly běžné symptomy přítomnosti koronaviru, respektive onemocnění COVID-19.

Studie DeBiasiové a Delaneyové dále ukázala, že existují značné rozdíly v době, kdy se u dětí známky nákazy projevují. Některé byly symptomatické tři dny, jiné až tři týdny. Pětina asymptomatických a asi polovina symptomatických dětských pacientů v sobě měla virus ještě tři týdny po nakažení, ačkoli to podle vědkyň neznamená, že i po třech týdnech byly děti infekční. Autorky navíc upozorňují, že přítomnost viru v těle dětských pacientů mohla být i delší, jelikož datum nákazy nelze určit přesně.

Mladší, ale zavirovanější

Samotná poměrně vysoká asymptomatičnost dětí nakažených koronavirem ovšem ještě nemusí být sama o sobě problémem. DeBiasiová a Delaneyová se totiž odvolávají na několik dřívějších studií, v nichž byl odhadován podíl asymptomatických nakažených na srovnatelných úrovních (jiné studie ale zase hovoří o výrazně nižším procentu). Riziko v případě dětských přenašečů může spočívat ve vysoké virové náloži.

K tématu

O tom hovoří jiná studie, tentokrát z dílny výzkumníků bostonské Massachusettské všeobecné nemocnice, publikované před necelými dvěma týdny v časopise Journal of Pediatrics. Ze vzorků odebraných 192 dětem a mladistvým ve věku od jednoho dne do 22 let a pozitivních na COVID-19 zjistili, že v sobě mají výrazně větší množství viru, než měli dospělí pacienti s velmi vážným průběhem choroby.

Čím větší virová nálož, tím větší riziko, že nakažený bude virus šířit dále. A přestože děti mívají daleko lehčí průběh nemoci COVID-19 než dospělí, mohou kvůli vysoké virové náloži být daleko efektivnějšími přenašeči, vyplývá z bostonské studie. „To mění způsob, jakým o koronaviru přemýšlíme. Dříve se mělo za to, že dětí se COVID-19 prakticky netýká. Nyní jsme ale zjistili, že pokud v sobě mají dostatečně objemnou virovou nálož, mohou onemocnět a virus šířit dál,“ uvedla pro portál Boston.com Lael Yonkerová, hlavní autorka zmiňované studie.

Zvýšení počtu nakažených koronavirem po zahájení nového školního roku připouští také Barbora Macková, vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie ve Státním zdravotním ústavu. „Shromažďování většího počtu osob vede vždy k vyššímu výskytu akutních respiračních infekcí. Uvedená skutečnost je každoročně pozorována s příchodem podzimu a koronavirus je jen jedním z řady respiračních virů,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. Podle Mackové odhady podílu asymptomatických dětí pro Českou republiku nejsou k dispozici. Připouští ale, že pokud by i u nás byla dodržována stejná opatření jako ve zmiňované Jižní Koreji, „procenta asymptomatických dětí budou velmi podobná“.

K tématu

Další hlavní zprávy

reklama
Škola v přírodě jako boj proti koronaviru. Prymula podporuje oddělení dětí od rodičů
Vláda z nás dělá voly, říká ekonom Sedláček. Poprvé za 30 let „ryjeme držkou v zemi“
Nezničitelného Ibrahimovice COVID-19 nepřibrzdil a stále řádí. Milán má Boha, řekl Švéd
reklama
reklama
Hooligans: Odmítáme rozpoutání násilí po demonstraci. Střety vyprovokovala policie, tvrdí

Domácí

Domácí zpravodajství

Prahu 6 zdobí moderní Marie Terezie za 3,6 milionu. Můžete s ní i virtuálně otáčet
Vlci ztrácejí přirozenou plachost, útoků přibývá. Chovatel přišel za noc o 20 ovcí
Další články
reklama
reklama