Zoo v Ostravě utratila žirafu, nakrmila s ní lvy. Lepší, než ji odvézt do kafilerky, chválí lidé

Pravidelní návštěvníci ostravské zoo přišli o jednoho ze svých oblíbenců. Zdejší zvěrolékaři museli utratit starší nemocnou žirafu, která o víkendu zkolabovala. Její tělo následně posloužilo jako krmení pro lvy. Byť to na první pohled vypadá drsně, lidé rozhodnutí zoo většinou schvalují.

Ostravská zoo se vyrovnává se smutnou událostí. Zdejší zvěrolékaři museli v neděli utratit devatenáctiletou samici žirafy, které selhalo srdce. Třistakilový sudokopytník trpěl otokem plic a zánětem osrdečníku, důležitým argumentem pro jeho usmrcení byl i přežvýkavcův věk – žirafy se v přírodě dožívají deseti až patnácti let, rekordem československých zoo je 22 let, čtyři měsíce a 15 dnů.

V neděli musela být bohužel v Zoo Ostrava - oficiální stránky utracena žirafa. Devatenáctiletá samice v odpoledních...

Posted by Zoo Ostrava - oficiální stránky on Tuesday, September 27, 2022

Tělo mrtvého zvířete se v Ostravě rozhodli zužitkovat – ošetřovatelé jej naporcovali a použili k nakrmení lvů. V rámci světových zoo nejde o výjimečný krok; zahrady tímto způsobem jednak šetří, vedle toho též zpestřují šelmám jídelníček.

Jakkoliv se podobné řešení zdá kruté, návštěvníci facebookových stránek ostravské zoo mají v drtivé většině pochopení: „Je dobře, že skončila v žaludku a ne v kafilerce. To je příroda,“ ocenil jeden z uživatelů. „Žádné plýtvání,“ přidal se druhý. „Někteří si alespoň připomenou, že ani jejich řízek nevyrostl na stromě,“ poznamenal k fotografii pochutnávajícího si lva další z návštěvníků.

Odlišné reakce by dozajista přišly v případě, pokud by ostravská zahrada zvíře utratila ze stejného důvodu, jaký před osmi roky uvedla zoo v dánské Kodani. Tam byl usmrcen zcela zdravý osmnáctiměsíční žirafí samec jen proto, že se nehodil do chovu.

„Neměl jsem na výběr. Musel jsem v žirafím chovu zamezit příbuzenskému křížení,“ vysvětloval tehdy vědecký ředitel zoo Bengt Holst osud žirafy, na níž si rovněž pochutnali lvi a tygři.

Ochránci zvířat s Holstem nesouhlasili, čin zahrady označovali za barbarský. Protestovala i část odborné veřejnosti. Už jen proto, že žirafí samec mohl být snadno zachráněn, jelikož o něj projevily zájem zoo ve Velké Británii a Nizozemsku.

„Odmítli jsme to, protože zoologické zahrady by měly držet místo pro žirafy s lepším genofondem,“ hájil se Holst.

Tagy: