Zoo v Ostravě utratila žirafu, nakrmila s ní lvy. Lepší, než ji odvézt do kafilerky, chválí lidé

Ostravská zoo se vyrovnává se smutnou událostí. Zdejší zvěrolékaři museli v neděli utratit devatenáctiletou samici žirafy, které selhalo srdce. Třistakilový sudokopytník trpěl otokem plic a zánětem osrdečníku, důležitým argumentem pro jeho usmrcení byl i přežvýkavcův věk – žirafy se v přírodě dožívají deseti až patnácti let, rekordem československých zoo je 22 let, čtyři měsíce a 15 dnů.

Tělo mrtvého zvířete se v Ostravě rozhodli zužitkovat – ošetřovatelé jej naporcovali a použili k nakrmení lvů. V rámci světových zoo nejde o výjimečný krok; zahrady tímto způsobem jednak šetří, vedle toho též zpestřují šelmám jídelníček.

Jakkoliv se podobné řešení zdá kruté, návštěvníci facebookových stránek ostravské zoo mají v drtivé většině pochopení: „Je dobře, že skončila v žaludku a ne v kafilerce. To je příroda,“ ocenil jeden z uživatelů. „Žádné plýtvání,“ přidal se druhý. „Někteří si alespoň připomenou, že ani jejich řízek nevyrostl na stromě,“ poznamenal k fotografii pochutnávajícího si lva další z návštěvníků.

Odlišné reakce by dozajista přišly v případě, pokud by ostravská zahrada zvíře utratila ze stejného důvodu, jaký před osmi roky uvedla zoo v dánské Kodani. Tam byl usmrcen zcela zdravý osmnáctiměsíční žirafí samec jen proto, že se nehodil do chovu.

„Neměl jsem na výběr. Musel jsem v žirafím chovu zamezit příbuzenskému křížení,“ vysvětloval tehdy vědecký ředitel zoo Bengt Holst osud žirafy, na níž si rovněž pochutnali lvi a tygři.

Ochránci zvířat s Holstem nesouhlasili, čin zahrady označovali za barbarský. Protestovala i část odborné veřejnosti. Už jen proto, že žirafí samec mohl být snadno zachráněn, jelikož o něj projevily zájem zoo ve Velké Británii a Nizozemsku.

„Odmítli jsme to, protože zoologické zahrady by měly držet místo pro žirafy s lepším genofondem,“ hájil se Holst.