Fronty před úřady práce se v příštích měsících zřejmě prodlouží Zdroj: Profimedia.cz
Evropské země se pomalu probouzejí z koronavirového spánku, opatření se uvolňují, ekonomiky by měly začít ožívat. Jenže i poměrně krátký dvouměsíční „lockdown“ výrazně ovlivní postavení obyvatel na trhu práce. Ne všichni se totiž mohli přepnout do on-line pracovního režimu. Nůžky mezi jednotlivými skupinami pracovních sil se rozevírají.
Zoomers, zeros a generace Z. To jsou podle časopisu The Economist tři největší skupiny, na nichž se následky koronavirové krize projeví nejvíce. Zatímco zoomers vyjdou z pandemie jako vítězové, zeros a generace Z budou mít s udržením své pracovní pozice nebo se získáním nové znatelně větší potíže. „Příjmové rozdíly mezi těmito skupinami se ještě zvětší, statistiky to už naznačují,“ píše The Economist, který srovnání provedl v souladu s nejnovějšími daty dostupnými ve Velké Británii.
Jenže podobný vývoj lze očekávat také v České republice. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jsou nejvíce ohroženy právě ty profese, které se z objektivních důvodů do režimu práce z domova přepnout nemohly. „Jsou to převážně zaměstnanci z průmyslových odvětví, kteří svou práci vykonávají u výrobních linek. Zpravidla jde o provozy, jež jsou součástí nějakého výrobního řetězce, a když vláda kvůli koronaviru zavedla karanténu, došlo k několikatýdenním odstávkám,“ řekla CNN Prima NEWS.
Podle Horské bude tedy záležet, zda se provoz obnoví na původní úroveň. „V takovém případě by se takzvané modré límečky o svou práci bát nemusely. Jenže ono nejspíše k úplnému obnovení hned tak nedojde. Jakmile doběhnou vládní podpůrné programy, mohou zaměstnavatelé zjistit, že se s někým budou muset rozloučit,“ dodala.
S Helenou Horskou souhlasí také odborový předák Josef Středula. „Nad zaměstnanci, kteří byli, nebo ještě jsou kvůli protiepidemickým opatřením doma, se může vznášet otazník. Velmi bude záležet na ekonomickém vývoji v dalších měsících,“ řekl CNN Prima NEWS předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Udržet si digitální náskok
Pojďme se tedy podívat, kdo se za označením zoomers, zeros a generace Z skrývá. Zoomers jsou zkrátka ti, kteří se během karantény dokázali přesunout do on-line prostředí a byli schopni pracovat prakticky bez jakékoli známky snížení své výkonnosti. Těm také jejich zaměstnavatelé neměli důvod krátit mzdu, pokud k tomu nebyli donuceni okolnostmi v podobě snížení poptávky po jejich produkci. Zoomers byli pojmenováni příznačně podle aplikace Zoom, která umožňuje komunikovat na dálku s jinými lidmi, a to i ve skupině. Zoom se stal tak trochu symbolem koronavirové pandemie.
Neznamená to ale, že by zoomers byli v bezpečí před očekávanou vlnou propouštění, která zejména v českých podmínkách nejspíše teprve přijde. Prvním důvodem je to, že firmy bojující o přežití budou hledat úspory na mzdových nákladech také u profesí, u nichž není přítomnost na pracovišti vyloženě vyžadována. Druhým je to, že ne vždy musí práce z domova znamenat větší produktivitu a celkový pracovní komfort.
„Může se lehce stát, že zaměstnavatel najednou zjistí, že člověka, kterého nepotkává na pracovišti, nepotřebuje. Pak je tu také otázka sladění pracovního a rodinného života. Pokud máte z domova pracovat efektivně, je třeba přísně odlišovat, kdy opravdu pracujete a kdy si chcete udělat přestávku, jinak hrozí, že se vaše produktivita propadne,“ vysvětlil Josef Středula.
I Helena Horská přiznává, že pracovat z domova není pro každého. „Před návratem do starých kolejí bych ale varovala. Naopak jsem přesvědčena, že firmy, které dokáží v co největší míře setrvat v on-line režimu, budou mít oproti ostatním rozhodující náskok,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffesienbank pro CNN Prima NEWS. A obstojí ti zaměstnanci, kteří se dokáží novému trendu přizpůsobit.
Přílišná očekávání generace Z
Naproti tomu lidé ze skupiny zeros („nuly“) představují tu nejohroženější část zaměstnanců na trhu práce. Jde zpravidla o manuální profese, takzvané modré límečky. The Economist uvádí, že ve Velké Británii se zeros vyskytují až ve třech čtvrtinách provozů, které byly kvůli koronavirové pandemii uzavřeny. Jde zejména o nízkopříjmové pracovní pozice v pohostinství a ubytování, respektive obecně v sektoru turistického ruchu. A ani v tomto případě nejde o britské specifikum, jelikož cestovní ruch patří k nejpostiženějším odvětvím na celém světě.
Podle Economistu nesou zeros břímě pandemie nejen v podobě vysoké pravděpodobnosti ztráty práce a výdělku, ale i po stránce zdravotní. Britský statistický úřad totiž ukázal, že mezi zeros je významně vyšší podíl obětí nemoci COVID-19 než u ostatních příjmových skupin. Patří mezi ně totiž pracovníci ostrahy, pečovatelských služeb, řidiči autobusů a podobně. Ti jsou z titulu svého povolání daleko častěji v kontaktu s lidmi než ti, kteří mohou tento kontakt nahradit komunikací přes internet.
A nakonec zde máme generaci Z. To jsou lidé, kteří se narodili na přelomu tisíciletí a v těchto letech přicházejí na trh práce, případně jsou na něm po krátkou dobu a nestačili se ještě dostatečně etablovat. Jedním z jejich zásadních problémů je nepoměr mezi očekáváním a realitou, kdy mladí lidé s nulovými pracovními zkušenostmi mají velké oči v tom, kolik peněz budou vydělávat a jaké další firemní benefity ještě získají.
„Střet s tvrdou realitou pro ně nebude příjemný a dá se očekávat, že příslušníci této generace budou mezi prvními adepty na ukončení pracovního poměru,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické, která se trhem práce ve svém výzkumu dlouhodobě zabývá. Podle ní si teď firmy zase začnou výrazně více vybírat, koho si ponechají. „V generaci Z budou upřednostňováni lidé ochotni učit se novým věcem, hrát týmově a kteří budou mít nápady, jak zefektivnit chod firmy,“ dodala Hedija. Jestliže ve Velké Británii a USA už nezaměstnanost výrazně roste, v Česku tento náraz zřejmě teprve přijde.
