Dezinformace a propaganda jsou často nadužívané, hlásí vojenští zpravodajci. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Někteří lidé žijící v zemích Evropské unie či Severoatlantické aliance (NATO) jsou kvůli hybridním hrozbám ze strany Ruska ve stavu morální paniky a mají pocit, že jim nedokáží čelit. Informují o tom představitelé tuzemského Vojenského zpravodajství ve své výroční zprávě. Podle zpravodajců navíc platí, že lidé často nadužívají pojmy jako „hybridní válka“, „dezinformace“ či „propaganda“ a pracují s nimi pro dehonestaci svých oponentů. Termíny přitom mnohdy nedokážou ani přesně definovat.
Zpravodajci ve své výroční zprávě uvádí, že v posledním desetiletí se do veřejné debaty dostává téma dezinformací a propagandy.
PODÍVEJTE SE: Ruský agent platil za propagandu v České republice
„Zřetelný zlom v tomto ohledu přineslo obsazení Krymu Ruskou federací v roce 2014 a následné boje na východní Ukrajině, kdy část veřejnosti začala tyto události chápat jako výsledek dlouhodobého ruského ‚hybridního působení‘, jehož hlavní složku měla představovat intenzivní propaganda,“ stojí ve zprávě Vojenského zpravodajství.
V textu dále stojí, že mnozí Evropané mají před touto hrozbou strach. „Část obyvatelstva členských zemí EU a NATO se tedy ocitla ve stavu jakési morální paniky, neboť získala pocit, že této údajné hrozbě ze strany Ruské federace nedokáže čelit,“ píší dále zpravodajci.
Podle nich nedokáží mnozí lidé tuto hrozbu přesně identifikovat a tím pádem tak příliš a špatně nadužívají pojmy jako „hybridní válka“, „dezinformace“ či „propaganda“. „Ty tak především v laickém diskursu ztratily pro popis a chápání uvedených fenoménů jakýkoliv význam a začaly se užívat spíše pro dehonestaci názorových protivníků a radikálně zjednodušující vysvětlení komplexních jevů, což jejich detailní analýzu a případné řešení problémů, jichž byly odrazem, spíše znesnadňovalo,“ hlásí zpravodajci.
Tento efekt podle nich vede také k tomu, že nejen běžní lidé, ale i sami politici začali zmíněné termíny používat pro označení informací, které byly pravdivé, ale nebyly jim příliš po chuti. „Dokonce docházelo ke spojování kritiky vládních politik s propagandistickým působením cizí moci, což mohlo vést k vyčlenění části do té doby legitimních hlasů z politické debaty,“ dodávají zpravodajci.
Co cizí propagandě nejvíce pomáhá?
Vojenské zpravodajství však na druhé straně varuje, že vliv propagandy cizích mocností vůbec nelze marginalizovat. Technologie je již natolik vyspělá a řada lidí k ní má přístup, tudíž je pro mocnosti jednodušší své propagandistické kampaně šířit.
„Moderní technologie rovněž umožňují propagandistické kampaně zaměřit na konkrétní cílové skupiny, a tak lépe využívat existujících štěpení ve společnosti. Informační působení cizí moci totiž dosahuje největších úspěchů, akcentuje-li stávající rozpory ve společnosti, takže například oslovuje skupinu obyvatel, jež se považuje za diskriminovanou či ohroženou stávající státní mocí či jí propagovaným diskursem,“ pokračují ve své výroční zprávě zpravodajci.
Vojenské zpravodajství doplňuje, že za nejdůležitější vlivy oslabující soudržnost národa a usnadňující vliv zahraniční propagandy označují například krizi důvěry ve stát a jeho instituce, zdůrazňování individuality, demokratizaci informačního prostoru a také souběh krizí – hospodářské, zdravotnické, migrační, ekologické, válečné apod.
