Češi kvůli koronaviru ruší zájezdy. Kdy mají právo na vrácení peněz? Co dělat v případě karantény?

Češi ze strachu z šířícího se koronaviru začínají rušit zájezdy do zahraničí včetně míst, kde se nákaza zatím nevyskytuje. V takových případech nemají nárok na vrácení peněz. Asociace cestovních kanceláří (ACK) formou tiskové zprávy v souladu s platnou českou legislativou poskytuje několik doporučení pro postup ve vzorových případech zákazníkům i samotným cestovním kancelářím.

„Kontaktovali cestovní kancelář s tím, že chceme zájezd zrušit vzhledem k té postupující nebo nastupující epidemii, no a oni nám odpověděli, že zrušit můžeme, ale budeme platit storno poplatky v plné výši,“ uvedla jedna z klientek cestovní kanceláře pro TV Prima.

Kdy cestovka nabídne jiný termín, nebo vrátí peníze?

Vzhledem k tomu, že v lokalitě, kam klientka míří, zatím virus nepropukl, má cestovní kancelář podle obchodních podmínek na takový krok právo. To potvrzuje i ředitel ACK Michal Veber. Cestovní kancelář se teoreticky může sama v konkrétním případě rozhodnout a vyjít klientovi vstříc.

„Pokud zasáhne někde vyšší moc, to znamená, že cestovní kancelář ten zájezd nemůže zrealizovat z důvodů zemětřesení nebo uzávěrky celého města, tak v tu chvíli nabízí klientovi možnost posunout si ten zájezd na jiný termín, anebo cestovní kancelář vrací peníze,“ dodává Veber.

Ministerstvo doporučuje všem cestovatelům přihlášení do systému Drozd

Podle Bezpečnostní rady státu by Češi měli zvážit jakoukoliv cestu do zahraničí a vyvarovat se zejména severní Itálii (Lombardie a Benátsko), kde evidují stovky nakažených. Podle cestovních kanceláří ale česká legislativa neupravuje, kdo je autoritou, která může vydat závazné doporučení, kam necestovat. Právě v Lombardii se totiž karanténa podle informací cestovních kanceláří stále týká jen 10 obcí, žádné komplikace nehlásí například lyžařská střediska.

Ministerstvo zahraničí také doporučuje všem cestovatelům bez výjimky se přihlásit do systému Drozd, který je bude o případné hrozbě informovat SMS zprávou. Pokud se klienti kanceláří dostanou v zahraničí do karantény, hradí za ně náklady první 3 dny ze zákona kanceláře. „V případě, že by zákazník utrpěl nějakou škodu, tak by potom tu škodu cestovní kancelář musela hradit. A jistě se bude přihlížet právě k vydaným doporučením a varováním na cesty,“ uvedla Renata Králová z Ministerstva pro místní rozvoj.

Do čtrnáctidenní karantény se v ČR dostávají desítky lidí

V České republice se zatím do domácí čtrnáctidenní karantény postupně dostávají desítky lidí. Dvacet přibylo například na jihu Čech. V domácí karanténě zůstává i část z 11 českých studentů, kteří se vrátili z Íránu. Dalším třem ženám to nařídili hygienici na Mostecku, protože se vrátily z karnevalu v Benátkách. Dvě z nich jsou podle informací TV Prima učitelky ve zdravotní škole.

Pracovníci v karanténě mají ze zákona nárok na náhradu výdělku. V prvních 14 dnech izolace ji platí zaměstnavatel, a to 60 % základu příjmu.

Odstoupení od smlouvy z důvodu mimořádné okolnosti před odjezdem

Aby zákazník cestovní agentury mohl odstoupit od smlouvy pro mimořádné a nepředvídatelné okolnosti a nemusel platit storno poplatek, musí být podle informací ACK ČR z tiskové zprávy splněny dvě podmínky: před zahájením zájezdu nastaly v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředního okolí nevyhnutelné a mimořádné okolnosti a tyto okolnosti mají významný dopad na poskytování služeb zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení.

Ačkoliv je podle ACK koronavirus mimořádnou a nepředvídatelnou okolností, „aby jeho výskyt zakládal právo zákazníka na odstoupení od smlouvy bez povinnosti hradit smluvní storno poplatek, musí se vyskytovat v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředního okolí a zároveň musí mít významný dopad na poskytování služeb zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení.“ Jednotlivé případy tak musí být posuzovány zvlášť.

Jak ACK definuje mimořádnou okolnost v průběhu poskytování služeb zájezdu?

„Pokud cestovní kancelář v průběhu zájezdu usoudí, že je zjevné, že místo určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostřední okolí mimořádná událost zasáhne, může nabídnout zákazníkovi náhradní plnění zájezdu – přesunutí zákazníků na jiné místo pobytu nebo pomoc při zajištění návratu do České republiky,“ píše ACK v tiskové zprávě.

Nařízená karanténa v místě pobytu může logicky přesáhnout délku pobytu zájezdu. „Všichni zákazníci mají nárok na pomoc v nesnázích od cestovní kanceláře. Jedná se zejména o sdělení potřebných informací o zdravotních službách, místních úřadech a konzulární pomoci, pomoc při komunikaci na dálku a pomoc při hledání náhradní dopravy zpět do České republiky.“

Řádně pojištěný zákazník v karanténě má dle českých právních předpisů nárok na dávky nemocenského pojištění. V místě pobytu by mu mělo být vystaveno potvrzení o nařízené karanténě, které je na území EU postaveno na roveň českému potvrzení. Toto potvrzení musí zaslat zaměstnanec svému zaměstnavateli do ČR, aby mu mohl vyplácet náhradu mzdy. Cestovní kancelář přitom podle ACK nemá povinnost odškodňovat zákazníky, kteří museli být v karanténě.

Jak je to v případě samostatné letenky cestovkou?

Cestovní kancelář je v případě prodeje letenek běžně zprostředkovatelem prodeje letenky, nikoliv pořadatelem letu, kterým je letecká společnost. „Není proto v její pravomoci samostatně rozhodnout o změně či stornu letu/letenky mimo rámec smluvních podmínek, jelikož takovou pravomoc má jen pořadatel letu.“

Aplikace uvedených pravidel se však podle ACK bude vždy odvíjet od konkrétní cestovní smlouvy konkrétního zájezdu. „Je proto třeba v jednotlivém případě posoudit individuálně splnění či nesplnění citovaných podmínek,“ dodává asociace.