Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Fyziologické reakce vyvolané strachem pomáhají lidem provádět kritická rozhodnutí a být ve střehu v nejrůznějších krizových situacích, k nimž nezřídka dochází třeba během řízení. Na tomto předpokladu postavili výzkumníci společnosti Microsoft svou novou studii a prostřednictvím něj chtějí dosáhnout lepších rozhodovacích procesů u samořiditelných (bezpilotních) automobilů, informoval server Daily Mail.
I díky této vlastnosti by vědci rádi vyvinuli stroje, které se budou učit rychleji a činit co nejméně chyb. Aby dokázali umělou inteligenci (AI) naučit cítit strach, využili pulzní senzory sledující vzrušení lidí během jízdy na simulátorech řízení. Zjištěné signály poté převedli do algoritmu, aby zjistili, které situace lidem výrazně zvyšují tep, a následně je mohli využít v rámci strojového učení.
Nervový systém informuje o možném riziku
„Jak se lidé učí orientovat na světě, reakce autonomního nervového systému dodávají vlastní zpětnou vazbu o možných důsledcích dostupných možností volby (například vzrůstající nervozita poblíž hrany útesu nebo rychlá jízda v zatáčce),“ vysvětlují autoři studie Daniel McDuff a Ashish Kapoor.
„Fyziologické změny jsou v souladu s biologickými přípravami, které chrání sebe sama před nebezpečím.“
Podle vědců by vytváření algoritmů na základě toho, ve kterých situacích by se člověk cítil úzkostlivěji, mohla sloužit jako vodítko k tomu, jak pomoci strojům naučit se vyhnout rizikům.
Umělá inteligence vs. umělá inteligence s „naučeným strachem“
Vědci otestovali autonomní software s algoritmem „strachu“ v simulovaném bludišti s nejrůznějšími zdmi a rampami. Oproti běžné umělé inteligenci reagující pouze na základě vzdáleností od předmětů pak software s „naučeným strachem“ měl mnohem nižší pravděpodobnost kolize.
Ač jsou emoce (tedy i strach, který mezi ně patří) pro rozhodování důležité, mohou podle vědců v některých případech rozhodnutí negativně ovlivnit.
