Kamila: Darování vajíčka je jako darování krve. Testy přitom neprojde polovina žen

Osmadvacetiletá Kamila se před dvěma roky rozhodla darovat vlastní vajíčka. Zatímco u vlastní rodiny našla pochopení, kamarádky se k celé věci často stavěly negativně s tím, že by jim vadilo, kdyby někde po světě běhalo „jejich“ dítě. Pro Kamilu je ale matkou žena, která dítě porodí a vychová. Podle lékařky je navíc výhodou dárcovství i to, že ženy zjistí, zda jsou geneticky zdravé. Kvůli velice přísným testům ale neprojde do programu až 50 procent zájemkyň.

Kamila se rozhodla pomoci ženám, kterým se dlouhodobě nedaří otěhotnět přirozenou cestou. Problém s početím řešilo i několik žen v její rodině. Možná i z toho důvodu ji její blízcí v rozhodnutí darovat vlastní vajíčka podpořili. „Došlo mi, že takových žen je mnohem víc a já jim můžu, byť anonymně, pomoci splnit jejich sen a udělat je šťastnými,“ popsala.

S negativním pohledem na dárcovství se setkala u některých svých kamarádek. Ty se nad celou záležitostí podivovaly s tím, že by jim vadilo, kdyby někde po světě pobíhalo „jejich dítě“. „To je podle mě hloupost, brát to takhle. Daruji přece pouze vajíčka, ne dítě! A navíc, skutečná matka je podle mě ta, která dítě vychovává, stará se o něj a bezpodmínečně jej miluje,“ upřesnila Kamila. „Darování vajíčka bych přirovnala třeba k darování krve nebo kostní dřeně. Tam také dáváte část svého těla někomu, komu tím zlepšíte kvalitu života, nebo dokonce zachráníte život," dodala.

Rizika u dárkyň jsou stejná jako u pacientek podstupující IVF

Samotný odběr vajíček u ní proběhl bez problémů. „Hned po zákroku jsem cítila v podbřišku trochu pálení, ale to během následného spánku přešlo a kliniku jsem opouštěla už v naprostém pořádku,“ dodala s tím, že spousta žen se obává, že by po zákroku už nemusely mít vlastní děti. „To riziko je však naprosto minimální. A vědomí, že jsem dala ženě, která mnohdy dlouhá léta marně toužila po miminku, nový smysl života, všechny obavy rozptýlilo,“ uzavřela Kamila.

Rizika u dárkyň jsou podle lékařky stejná, jako u pacientek podstupujících odběr vajíček v programu IVF (při asistované reprodukci). Mezi rizika spojená se stimulací patří například zvětšené vaječníky, hyperstimulační syndrom. „Mezi rizika spojená s odběrem vajíček pak patří například poranění močových cest, střeva, krvácení a následné laparoskopické ošetření. Dárkyně je poučena o žádoucí sexuální abstinenci a o zvýšeném riziku nechtěného početí,“ upřesnila vedoucí IVF programu kliniky asistované reprodukce Gennet Radka Jarošová.

Krvácení nastává přibližně v jednom případů ze sta a dnes již ale podle ní není problém při krvácení provést laparoskopickou revizi dutiny břišní, eventuální poranění ošetřit a odsát krev z dutiny břišní. Tento výkon se provádí za hospitalizace a pacientka většinou odchází následující den domů. Hyperstimulační syndrom již vzniká vzácně.

Padesát procent dárkyň neprojde testy

„Podáváme léky, které snižují výskyt syndromu a zároveň nedochází k embryotransferu, tím pádem tento stav pomine příchodem menstruace. Do té doby však může přetrvávat nepříjemný pocit související se zvětšenými vaječníky a lehký stupeň hyperstimulačního syndromu,“ upřesnila Jarošová.

Zhruba 50 % přihlášených dárkyň nevyhovuje z nejrůznějších zdravotních důvodu. „Potencionální dárkyni z dárcovského programu vyřadí nejasná rodinná anamnéza, genetické postižení v rodině, vývojové vady, nejasný sociální status, závislosti, onemocnění jako je např. diabetes a také pozitivní odběr na pohlavně přenosné choroby,“ uzavřela Jarošová s tím, že díky všem testům, které zájemkyně o darování vajíčka podstupují, se mohou dozvědět, jakou mají vajíčkovou rezervu nebo zda jsou geneticky zdravé.