Ilustrační foto
Ilustrační foto
Působení mírného elektrického proudu na mozek lidí starších šedesáti let má podle nové studie zlepšovat určitou formu paměti na úroveň dvacetiletých. Jednoho dne tak lidé možná budou navštěvovat kliniky, aby zvýšili odolnost svých mozků jak proti stárnutí, tak proti nejrůznějším psychickým potížím, jako je například Alzheimerova choroba. Uvedl to pro agenturu Reuters vědec Robert Reinhart z Bostonské univerzity.
Testovaná léčba je zaměřena na takzvanou pracovní paměť, schopnost udržet informaci v paměti několik vteřin po dobu provádění konkrétního úkonu, například matematického. Tato část paměti je podle Reinharta důležitá například pro užívání léků, placení účtů, nákup potravin nebo plánování.
V čem jsou výsledky studie pozoruhodné?
Uveřejněná studie není první, která naznačuje, že „fyzická“ stimulace mozku může zlepšit pracovní paměť. Reinhart, který studii uveřejnil v časopise Nature Neuroscience, však řekl, že je pozoruhodná tím, že ukazuje úspěch této metody u starších lidí, protože zlepšení paměti přetrvávalo téměř hodinu poté, co stimulace mozku skončila.
Podle vědce Dr. Barryho Gordona, profesora neurologie a kognitivních věd z univerzity v Baltimoru, který se na studii nepodílel, je to skvělý první krok směrem k prokázání cesty, kterým lze zlepšit mentální výkon.
S tím souhlasí i sám autor studie a je si vědom, že je třeba dalšího výzkumu předtím, než bude moci být tento způsob formálně testován jako léčba.
Stimulace starším lidem zlepšila pracovní paměť na úroveň mladších
Stimulace mozků lidí účastnících se pokusů probíhala skrze řadu elektrod umístěných na těsně přiléhající čepičce (podobné té "plavací"). Účastníci cítili proud prvních třicet vteřin jako mírné brnění, svědění nebo píchání. Poté již pro ně bylo elektrické proudění nepostřehnutelné.
V rámci paměťového testu, při němž si účastníci měli pamatovat určité obrázky, nejprve tento úkon lépe zvládali mladší účastníci. Díky mozkové stimulaci se však starší skupina nakonec v tomto ohledu dostala na úroveň té mladší.
Součástí studie bylo 42 účastníků ve věku 20-30 let a 42 ve věku 60–76 let. Obdobných výsledků výzkumníci dosáhli i u druhé skupiny 28 účastníků starších 62 let.
