Venezuela pod vedením prezidenta Madura trpí nedostatkem jídla, práce a téměř všeho potřebného. Její bankovky jsou znehodnoceny tak, že se v rámci měnové reformy škrtlo pět nul z nominální hodnoty. Nekončící a prohlubující se krize měla být prolomena vydáním nové kryptoměny Petro, která je krytá venezuelskou ropou. Nikdo měnu ale nechce. Nyní prosákly informace o jednáních venezuelské armády a administrativy USA s cílem svrhnout prezidenta Nicoláse Madura.
Informace deníku The New York Times okdrývají, že armádní důstojníci jednali s USA o možném svržení prezidenta Madura. Deník se odvolává na nejmenované americké členy administrativy amerického prezidenta Trumpa a bývalého venezuelského velitele, kteří se schůzek účastnili. Američtí zástupci však po několika jednáních rozhodli, že spiknutí nepodpoří.
Prezident Maduro obviňuje Washington již delší dobu z toho, že se ho snaží odstranit z úřadu. Většina okolních zemí vnímá venezuelského vůdce jako autoritářského. Situace ve Venezuele je natolik vážná, že podle zdrojů OSN zemi za poslední čtyři roky opustilo přibližně 1,6 milionu obyvatel. Ti se usazují v sousedských státech.
Madurův plán, jak zemi vyvést z krize, spočíval ve vydání vlastní kryptoměny. Ta měla být krytá ropou, která se údajně nachází v nalezišti pod vesnicí Atapirire. Podle agentury Reuters však na místě, kde má být k ropě přístup nejsou ani známky těžařských strojů. Vesnice je plná oprýskaných budov, rozpadlých silnic a nemocnici i školám chybí personál. Infrastruktura není schopná ani zajistit převoz vytěžené ropy.
Myšlenka to však od začátku byla spíše z říše snů. Například ekonomický reportér The Washington Post Matt O’Brien o měně řekl: „Petro se může stát nejhorší investicí jaká kdy byla možná. Petro je o vytvoření něčeho nevyužitelného, protože koupit měnu může jen cizinec, ale pouze Venezuelané ji mohou utratit.“ Venezuela tak svou cestu z krize musí dále hledat.