CNN Prima NEWS
V Jižní Americe probíhá nenápadná migrační krize, která by se ale svým rozsahem mohla brzy dorovnat té evropské. Z chaosem zmítané Venezuely už čtyři roky prchají zoufalí lidé. Jejich celkový počet už přesáhl dva miliony. Okolní státy příliv uprchlíků nezvládají a zavedli tak přísnější hraniční kontroly. Naposledy tak učinilo Peru. Informoval o tom server stanice BBC.
Nově se tak Venezuelané nedostanou do Peru jen na občanský průkaz, jak bývalo dříve zvykem. Výjimku mají jen děti, těhotné ženy a staří lidé. Podobná opatření zavedl minulý týden také Ekvádor. Brazílie, která spolu s Kolumbií přijala nejvíce venezuelských migrantů, dokonce na jeden čas zavřela hranice z Venezuelou úplně. Soud v brazilském státu Roraima je ale zase nařídil pro uprchlíky otevřít.
Důvodem masové migrace je dlouhodobá ekonomická krize a politický chaos, který zmítá Venezuelou. Zemi, která má největší zásoby ropy na světě, už od roku 2014 opustilo přes dva miliony jejích obyvatel. Mnozí především kvůli velice špatným životním podmínkám. Venezuela totiž trpí nedostatkem základních potravin a léků.
OSN bije na poplach
OSN už varovala, že Jižní Amerika čelí hrozbě migrační krize srovnatelné s tou, kterou zažilo Středomoří v roce 2015, a sestavila speciální tým, který by měl koordinovat regionální pomoc. Podle mluvčího Mezinárodní organizace pro migraci Joela Millimana jsou zpřísněné hraniční kontroly ze strany okolních států varovným signálem, že region potřebuje pomoct.
„To může způsobit krizi podobnou těm, které jsme zažili jinde na světě, především pak ve Středomoří. Ze složité situace se může stát krize velice rychle a my musíme být připraveni,“ prohlásil Milliman na tiskové konferenci.
VIDEO: Venezuelský prezident těsně unikl atentátu. Zabít ho měly drony nesoucí výbušniny
Nechybělo moc a venezuelský prezident Nicolás Maduro zemřel v přímém přenosu. Během sobotního projevu k vojákům vybuchly nedaleko jeho řečnického pultu dva drony. Zraněno bylo sedm vojáků, prezident vyvázl bez úhony. Maduro později z pokusu o atentát obvinil koalici venezuelských a kolumbijských ultrapravicových sil a zmínil také jméno kolumbijského prezidenta Joseho Manuela Santose.
Situace se podle všeho opravdu začíná zhoršovat. Jen v pátek přišlo do malého peruánského městečka Aguas Verdes, které leží na hranicích s Ekvádorem, přes 2 500 Venezuelanů, zatímco další tisíce putují Ekvádorem k hraničnímu přechodu Tumbes. Přes ten v posledních týdnech přecházelo denně přibližně tři tisíce migrantů. Celkově hostí Peru okolo 400 tisíc migrantů z Venezuely, z nichž většina přišla v posledních 12 měsících.
Nejvíce migrantů logicky putuje do sousední Brazílie a Kolumbie, do které za poslední rok přišlo více než milion Venezuelanů. Ne všichni ale v zemi proslavené například kávou a kokainem zůstávají. Kolumbie registruje přibližně 450 tisíc uprchlíků. Ostatní pokračují dále na jih do Ekvádoru a následně i Peru. Menší část migrantů z Venezuely pak míří na sever do Střední Ameriky a USA.
Vláda z bankovek škrtla pět nul
Venezuelská vláda mezitím přijala poměrně drastická opatření, která mají za cíl stabilizovat ekonomickou situaci. Vydány byly nové bankovky, ze kterých bylo odstraněno pět nul. Venezuela se totiž potýká s obrovskou pádovou inflací, ta by měla podle odhadů do konce roku dosáhnout neuvěřitelné hodnoty jednoho milionu procent.
Venezuelský ministr informací Jorge Rodriguez v pátek prohlásil, že nová opatření by mohla některé Venezuelany přimět k návratu. „Zveme je zpátky, protože je potřebujeme pro náš zotavující plán,“ uvedl ministr na tiskové konferenci. Někteří ekonomové jsou ale k plánům vlády skeptičtí. Podle nich totiž zrušení několika nul na bankovkách může inflaci spíše ještě zhoršit, než ji udržet na uzdě.
