ilustrační foto Zdroj: AP
V Německu roste počet případů, kdy se migranti dobrovolně přihlásí policistům a tvrdí, že mají napojení na teroristické skupiny. Podle úřadů se tak snaží vyhnout deportaci. Podezřelý ze spolupráce s teroristy totiž nemůže být vrácen do země původu, dokud vyšetřování neskončí. A to se může pořádně protáhnout.
Jen ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko zaznamenaly úřady od začátku roku 2017 přes 450 případů, kdy žadatel o azyl tvrdil, že spolupracuje s teroristickou organizací. List Stuttgarter Nachrichten s odkazem na státní zástupce informuje, že tato čísla mají rostoucí tendenci. Jen za první tři měsíce letošního roku to bylo 159 případů.
Podle ministra spravedlnosti Bádenska-Württemberska Guida Wolfa je důvod takového jednání zcela zřejmý. Podezřelí totiž nemohou být deportováni, dokud neskončí vyšetřování jejich údajného napojení na teroristy. „Nedokážu pochopit, jak někdo může obvinit sám sebe z tak závažného zločinu v naději, že získá výhodu ve své žádosti o azyl,“ podivoval se Wolf pro Stuttgarter Nachrichten.
Soudy zatím stihly uzavřít jen zlomek nových případů
Migranti tak ale podle ministra získají čas, protože vyšetřování, které se týká údajných činů na území Sýrie, Iráku, Afghánistánu nebo Somálska, je časově velice náročné. Wolf uvedl i konkrétní příklad, kdy z 55 případů, které letos obdrželo státní zastupitelství ve Stuttgartu, byly zatím uzavřeny jen čtyři.
Podle statistik spolkového ministerstva spravedlnosti tvoří téměř polovinu vyšetřovaných v souvislosti s islámským terorismem lidé, kteří se sami udali. Mnoho z nich pravděpodobně tvoří i ti, kteří si doznání vymysleli, aby se dočasně vyhnuli deportaci. Jenže tyto případy pak zaměstnávají bezpečnostní složky a soudy, které pak kvůli tomu mohou opomenout jedince představující skutečné nebezpečí, co se teroristické hrozby týče.
Geopolitický analytik a univerzitní profesor Rainer Rothfuss si myslí, že případy spojené s islámským terorismem jsou pro německou justici velkým břemenem. Serveru RT řekl, že ke zvládnutí situace by bylo potřeba dalších přibližně dva tisíce expertů.
S podobnou taktikou vyrukovali také syrští migranti v Řecku. V pátek se jich několik stovek sešlo před policejní stanicí v Soluni a čekali, až je policisté zatknou na nelegální překročení hranice. Podle agentury AP je totiž právě zatčení nejrychlejší cestou k zahájení řízení o případném udělení azylu. Lidé ze Sýrie a jiných válkou postižených zemí pak mají nárok zůstat na území Řecka minimálně 30 dnů.
Řecká policie informovala, že v poslední době zaznamenala zvýšený počet případů nelegálního překročení hranice s Tureckem. Za vinu to dává turecké vojenské ofenzivě v okolí města Afrín na severu Sýrie, píše server ABC News.
