Temelín Zdroj: profimedia.cz
Německý Úřad pro jadernou bezpečnost (BfS) si objednal 189,5 milionů jódových tabletek. Stalo se tak na doporučení německých odborníků, kteří se v reakci na jadernou havárii japonské elektrárny Fukušima z roku 2011 rozhodli zvýšit bezpečnostní opatření. Počet tablet, které má v současné době Německo na skladu, se tak zvýšil téměř čtyřnásobně. Informovalo o tom německé rádio WDR. Není to poprvé, kdy se tak děje. Stejně před lety reagovali Belgičané a Nizoze
Německo má v plánu vyřadit z provozu všechny jaderné elektrárny do roku 2022. Sousední země včetně Belgie, Francie, ČR a Švýcarska vlastnící jaderné elektrárny ovšem nic takového neplánují. Česko naopak hodlá zahájit stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany.
Jódové tablety obsahující jodid draselný pomáhají proti riziku nádoru štítné žlázy, který je častým následkem vystavení lidského těla radiaci. Musí se ovšem začít užívat ihned po jaderném incidentu. Jodid draselný obsažený v tabletách však účinkuje pouze proti radioaktivnímu jódu, který je uvolněn během havárie. Proti dalším složkám radioaktivního záření, které jsou pro lidský organismus nebezpečné, zatím neexistuje účinná ochrana.
Možná, že se Německo nechalo inspirovat Polskem, které se po havárii v Černobylu v roce 1986 dokázalo nárůstu výskytu rakoviny štítné žlázy vyhnout díky rychlému a efektivnímu rozdělení jódových tablet. Během tří dnů se Polákům podařilo poskytnout jód pro 18,5 milionu lidí.
Není to poprvé, co Němci takovýto krok podnikli. Dva roky zpátky lidé ve velkém shromažďovali kupóny na jódové tablety v regionu Aachen, který leží na německo-belgických hranicích. Dělo se tak v reakci na údajně špatný stav belgického reaktoru Tihange vzdáleného od Aachenu pouhých 70 km.
Belgičané si uvědomují, že jejich jaderné reaktory stárnou, a tak i oni začali před rokem kupovat jódové tablety pro případ nehody. Belgická vláda tehdy ovšem opakovala, že se tak neděje v reakci na jakékoliv konkrétní riziko. Dva roky předtím Nizozemí objednalo tablety pro zhruba dva milióny lidí žijící na holandsko-belgické hranici.
Riziko vzniklé při jaderné nehodě se měří pomocí Mezinárodní stupnice jaderných událostí:
0 - odchylka
1 - anomálie
2 - nehoda
3 - vážná nehoda (např. Fukušima)
4 - havárie bez vážnějšího rizika pro okolí
5 - havárie s rizikem vlivu na okolí
6 - těžká havárie
7 - velmi těžká havárie
Štěpán Svoboda
