Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó poskytl rozhovor pro televizi Russia Today, v němž mimo jiné uvedl, že odkazování se na lidská práva slouží někdy jako opodstatnění pro intervenci do domácích záležitostí druhých zemí. Rovněž uvedl, že migrace nemůže být důvodem pro narušování hranic mezi bezpečnými zeměmi. Malé středoevropské země jako Maďarsko pak podle něj vždycky doplatily a v budoucnu doplatí na konflikty mezi východem a západem, i proto upřed
Redaktor se ptal maďarského ministra zahraničí na témata týkajících se Ukrajiny a nedávno proběhlého setkání takzvané Normanské čtyřky (Francie, Německo, Rusko, Ukrajina), také na neshody v NATO, na otázku lidských práv nebo sankční politiky.
Každý konflikt mezi východem a západem odskáčou malé středoevropské země
Maďarsko si podle Szijjárta přeje úspěch normandského formátu, a to z několika ohledů. „Jsme sousedé Ukrajiny. Naším zájmem je, aby byla Ukrajina silná a demokratická, protože čím silnější a demokratičtější Ukrajina je, tím je to lepší pro maďarskou komunitu žijící v zakarpatské oblasti.“
Ministr zahraničí také poukázal na historické zkušenosti středoevropských zemí: „My, malé středoevropské země, jsme se poučily z historie a tyto lekce z historie nás naučily, že kdykoliv je konflikt mezi východem a západem, my Středoevropané vždycky prohrajeme. A podívejme se na historii, nezáleží kdy, nezáleží na zainteresovaných stranách, nezáleží na důvodu. Když byl konflikt, my Středoevropané jsme vždycky byli na straně poražených. A je to něco, co nechceme znovu opakovat.“
Nejsme proruští ani proameričtí, jsme promaďarští
„Takže když argumentujeme ve prospěch racionálnějšího, zdravějšího selského rozumu, většího vzájemného respektu založeného na východo-západním dialogu a spolupráci, není to, protože bychom byli proruští, nebo proameričtí, my jsme promaďarští,“ uvedl ministr s tím, že maďarským národním bezpečnostním zájmem je rozhodně lepší vztah mezi východem a západem.
K vlastní straně Fidesz uvedl, že desáté vyhrané volby v řadě od podzimu 2006 (troje národní volby, troje evropské a čtvery místní volby) jasně ukazují, že strana a její politika má silnou podporu veřejnosti.
V rozhovoru také došlo na otázku lidských práv a zneužívání této agendy ve prospěch jiných zájmů.
Lidská práva jsou někdy zneužívána pro intervenci do záležitostí jiných zemí
„Jsme zavázáni k dodržování lidských práv, to bez debat. Jsme zemí, která musela trpět čtyřicet let v komunistickém režimu, během kterého lidská práva prakticky neexistovala. Takže opravdu víme, co znamená být zavázán k lidským právům. A to jsme,“ začal vysvětlením maďarské historické zkušenosti.
„Co se nám ale nelíbí, je, že někdy odkazování se na lidská práva slouží jako opodstatnění zásahů do domácích záležitostí jiných zemí na ideologickém základě, na politickém základě bez jakéhokoliv dobrého důvodu. Myslíme si, že lidská práva jsou mnohem důležitější než tohle a samozřejmě někdy je debata o tom, co lidská práva znamenají. Pokud jde například o migraci, která je obrovskou výzvou, tak si někteří evropští a světoví aktéři myslí, že právo na migraci je mezi základními lidskými právy, což není pravda. Každý má právo mít doma bezpečný život. Tohle je základní lidské právo, a když je toto právo porušováno, pak má každý právo jít do první bezpečné země. Ale víte, migrace nemůže být důvodem pro narušování hranic mezi bezpečnými zeměmi.“ Podle něj je definice lidských práv velmi důležitá, stejně jako je důležitý skutečný respekt k opravdovým lidským právům.
Diskuze je důležitá, musí ale zůstat u zdravého rozumu a respektu
Na závěr se rozhovor stočil k otázce Severoatlantické aliance, o níž nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že je ve stavu „mozkové smrti“. Maďarský ministr zahraničí nevidí situaci zdaleka tak horce a tvrdí, že neustálá diskuze, zejména v době tak významných technologických a dalších změn je důležitá.
„Nyní, když se objevují nové hrozby, nyní když je v některých oblastech na vzestupu terorismus, když se NATO musí dívat do míst, kde se objevuje skutečná hrozba, když technologický vývoj před nás staví nové druhy výzev, si myslím, že je přirozené, že máme debaty. Stejné je to v EU, která čelí obrovským historickým výzvám a očividně, když je nás 28, nebo brzy bohužel 27, tak musím debatovat o tom, jak postupovat. Ale to je přirozené. Nejdůležitější věcí je, že by tyto debaty měly zůstat na platformě zdravého rozumu a vzájemného respektu.“