názory ČR ilustrace Zdroj: koláž TV Prima
Blíží se třicetileté výročí sametové revoluce a stojí za to se podívat, jak jsme na tom s politickým myšlením. Rozdělení na levici a pravici je již dnes považováno nikoli za aktuální, ale za "klasické", vzhledem k posledním letům vývoje vnímání politického prostoru zejména v Evropě a USA. Koncept se zdá již zastaralý a nevypovídající přesně o skutečném rozložení sil. Přesto se na tento koncept stále „hraje“ a pojem levičáka, který uznává paternalistic
„Levičák“ a „pravičák“ tvoří proti sobě jakési antipóly na pomyslné škále politického milieu, kde se neustále mění ručička jako na barometru s tím rozdílem, že střelka ukazuje politický tlak, menší nebo větší vliv levice nebo pravice ve společnosti. Zajímavé je proto si porovnat historicky, jak na tom jsme. Sociologický ústav a jeho centrum zabývající se výzkumem veřejného mínění – CVVM již od roku 1993 sleduje škálu levice-pravice, a to jak ji vnímáme, kam sami sebe řadíme. Na jednom z prvních časových srovnání můžeme vysledovat přesun od pravicové orientace v roce 1994 (40,9 % pravice, 18,5 % levice) k levicové orientaci v roce 2002 (33,8 % pravice 22,8 % levice). Stále ještě však převažovala orientace pravicová nad levicovou. Středová orientace byla ve sledovaném časovém úseku poměrně stabilní a zaujímala třetinu respondentů - kolem třiceti procent. Je to mírný nárůst preference „levicovosti“ a mírný pokles „pravicovosti“. Sociologové CVVM to komentují jako vývoj na přechodu století 1996-2002 slovy: „K dramatickým posunům nedocházelo, přesto však jistý vývoj zde vidět lze – v období od roku 1998 do současnosti se poněkud zvýšila ochota přihlásit se k levici v porovnání s předchozími lety a naopak podíl těch, kdo se hlásí k pravici, zaznamenal v období po roce 1996, které s sebou přineslo otevřené hospodářské problémy a pád pravicové vlády, jistý pokles, a to nejprve ve prospěch podílu středu a posléze podílu levice.“
Připomeňme si, že se jednalo nejprve o období dvou vlád Václava Klause (2. 7. 1992 - 2. 1. 1998) a následně byl u moci Miloš Zeman (22. 7. 1998 - 12. 7. 2002). Podstatnou roli na pokles pravice a růst levice měl takzvaný Sarajevský atentát v roce 2007. Později v roce 2017 k tomu Václav Klaus říká: „Dost možná by se levice nedostala k moci nejen už v onom roce 1998, ale ani v řádném termínu v roce 2000.“ Až tak se v té době – devadesátých letech - cítila pravice silná.
Tak to vidí Klaus, pochopitelně je zde daleko silnější argument poklesu pravice, a to je nezaměstnanost: půl milionu nezaměstnaných na počátku roku 2000 je v desetimilionové České republice opravdu více než dost. V roce 1990 byla nezaměstnanost 0,7 % a v roce 1998 již 7,3 %, v roce 1999 zaznamenává statistická ročenka 9 % a v prvním pololetí roku 2000 dokonce až 10 %, pak klesla na 8,7 %. Jistě si vzpomenete na dobu, kdy začaly růst montovny a skladovací haly. Lékem se tehdy staly investiční pobídky a nebyla pomalu u nás obec, která by se nesnažila o budování investiční zóny.
Co tento politický a ekonomický otřes způsobil do budoucna? Došlo, jak říkal Václav Klaus, k očistě na pravici nebo z dlouhodobého hlediska došlo k její devastaci?
Pravice posiluje
Píše se rok 2001 a k pravici se u nás hlásí rekordní počet lidí. V tu dobu představitelé pravicových stran ještě netuší, co nastane, a to strmý pád dolů, aby se však opět od roku 2004 znovu pravice vyšplhala vzhůru. To vše se odehrává i za situace, že údajně levicová ČSSD osm let až do roku 2006 vládne. Záměrně píšeme údajně levicová, neboť v mnohém nesplňuje známky levicovosti, o kterých jsme v úvodu psali. Zejména sociální jistoty jsou na pováženou. Navíc, když premiér Stanislav Gross promluví o křišťálově čistém původu peněz, které si půjčil k nákupu bytu. Na tomto „modelu“ se projevuje zjevný rozpor mezi tím, že levice vykazuje mnohá volební vítězství i poměrné zisky v průzkumu voličských preferencí. V průzkumu politického barometru ale vychází, že jsme stále spíše pravicově zaměření. Příčinou je střed, který je poměrně silný a stabilní. Lidé považující se za středově nasměrované prokazují spíše příklon k pravicovému než levicovému středu. Tento rozpor se později ukáže osudový jak pro pravici, tak levici. Jedním z velkých faktorů ovlivňujících tehdejší myšlení byl vstup republiky v roce 2004 do EU a s tím spojované velké naděje. Skutečně dochází k akceleraci ekonomiky, ale jako negativum zůstává velký počet nezaměstnaných, například v r. 2004 je to přes devět procent. V dalších letech však nezaměstnanost začíná klesat a koncem roku 2007 klesne až na 5,8 %.
Tato doba se vyznačuje nejvyšším poklesem příklonu občanů k pravici. Koncem roku 2008 a začátkem 2009 průzkumy CVVM zaznamenají již větší míru levicovosti mezi občany. Vzpomeňme si na možné příčiny, kdy jsme zažili vládu Mirka Topolánka (2009-2009). Je to doba, kdy dochází k boji mezi premiérem a prezidentem, oba pravicoví politici a členové ODS. Tehdy Václav Klaus vyzval členy ODS, aby bojovali o podobu své strany. Měli se podle něj snažit o návrat ODS na místo na politické mapě, kde byla v době, kdy stál Klaus v jejím čele. Je to rovněž období primátorství Pavla Béma a nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Dodnes mnozí vzpomínají a připomeňme jen jednu hlavní kauzu té doby, a to nákup obrněných transportérů Pandur pro českou armádu.
Pravice jakoby nepoučená opakuje stejně situaci v roce 2012, a to za doby vlády Petra Nečase, kdy v průzkumech CVVM začíná narůst lidí, kteří se hlásí k levicovým myšlenkám, což trvá do jara 2013 a zaznamenán je historicky nejvyšší příklon k levici – přes 40 % dotázaných.
Dále to jde již s levicovým myšlením u nás s kopce a sociologové o tom píší: „Od konce roku 2013 můžeme vidět vytrvalý a velmi výrazný pokles na levici, který se až v posledních měsících patrně zastavil a během kterého se zastoupení levice z historického maxima na úrovni více než dvou pětin postupně dostalo na historické minimum na úrovni jedné čtvrtiny…
Pokles přihlášení se lidí k levici pokračuje dodnes a poslední data ukazují historické minimum. Poslední data CVVM ukazují ještě přesněji na to, jaké je rozmístění na škále od levice k pravici. Můžeme sice konstatovat, že především naše postoje se ubírají pravicově, je zde ovšem jeden problém. V datech CVVM jsou do levice nebo pravice zahrnutí příznivci také středo-levice a středo-pravice. Zjistíme, že velké procento lidí tíhne ke středo-pravici a když se na to podíváme ještě dále, podle stranických preferencí, vidíme, že je to především u stran, jako jsou příznivci stran Piráti, TOP 09, STAN nebo ANO.
V letech 2016 a 2017 se na úkor klesajícího podílu levice zvyšovalo zastoupení středu a oproti období let 2013 až 2015 se zvýšil i podíl lidí, kteří se na levopravé škále nedokážou zařadit," uvedli autoři průzkumu.
Graf CVVM levice a pravice od r.2003 do 2018
Mirko Radušević
