Podle uveřejněných dat Světové zdravotnické organizace (WHO) pouze jeden z pěti teenagerů má tolik fyzické aktivity či cvičení, které potřebuje k tomu, aby byl zdravý. Ze 146 sledovaných zemí jsou nejaktivnější náctiletí v Bangladéši, na Slovensku a v Irsku. Čeští teenageři se umístili na osmnáctém místě. Naopak nejhůře jsou na tom v tomto ohledu Jihokorejci, informoval server Daily Mail.
WHO založila svůj průzkum dat ze 146 zemí světa na tom, kolik procent mladých lidí ve věku 11-17 let cvičí méně než jednu hodinu denně. Podle jejich expertiz by měli mladí cvičit alespoň hodinu denně. Ve skutečnosti tuto podmínku však splňuje pouze asi 19 procent náctiletých ze sledované věkové skupiny.
Nejaktivnější jsou v Bangladéši, nejlínější v Jižní Koreji
Z tohoto ohledu vyšla nejlépe Bangladéš, kde cvičí méně než hodinu 66,1 % mladých. Na druhém místě skončilo Slovensko, kde 71,5 % mladých cvičí méně než hodinu, a na třetím Irsko se 71,8 % teenagerů. První desítku pak doplnily Spojené státy americké (72 %), Bulharsko (73,3 %), Albánie (73,9 %), Indie (73,9 %), Grónsko (73,9 %), Finsko (75,4 %) a Moldávie (75,7 %). Česká republika se ze 146 zemí umístila na solidním osmnáctém místě se 77,4 procenty méně než hodinu denně cvičícími teenagery.
Naopak vůbec nejhůře se umístili mladí z Jižní Koreje, kde jich cvičí méně než hodinu denně 94,2 %. Dalšími nejhoršími pak byli mladí Filipínci (93,4 %), Kambodžané (91,6 %), Súdánci (90,3 %), mladí z Východního Timoru (89,4 %), Zambie (89,3 %), Austrálie (89 %), Venezuely (88,8 %), Nového Zélandu (88,7 %) a Itálie (88,5 %).
Výsledky jsou znepokojivé, dostatečný pohyb je důležitý pro zdraví
Podle expertů jsou statistiky znepokojivé, protože cvičení je prospěšné pro boj s jedním z velkých problémů a nebezpečím dotýkajícím se nemalé části současné mládeže – s obezitou. „Děti, které jsou aktivnější, mají lepší zdraví a blahobyt a obecně jim to jde lépe ve škole,“ uvedl profesor Russell Viner, prezident Královské vysoké školy pediatrie a dětského zdraví.
„Měnící se svět mění lidi a pohyb je jedním z nejjasnějších ukazatelů této změny,“ uvedl Dr. Mark Tremblay z výzkumného institutu dětské nemocnice ve východním Ontariu. „Lidé méně spí, více sedí, méně často chodí, pravidelněji jezdí a mají méně fyzické aktivity než dříve.“
„Stále častěji přecházejí z venkovských oblastí do městských, z venkovního prostředí dovnitř, ze státní do sezení, z chůze do ježdění a z aktivní hry do digitální. Tyto efekty a to, jak se mění prostorově, časově a kulturně, jsou důležité, zejména proto, že fyzická neaktivita je čtvrtým nejdůležitějším rizikovým faktorem předčasných úmrtí po celém světě,“ dodal Tremblay.