SLEDUJEME očekávaný summit EU. Polsko a Česko jsou silně proti návrhu nulových emisích v roce 2050.

Dnes začíná summit EU, probírat se na něm bude obsazování důležitých unijních funkcí včetně předsedy Evropské komise. Vybírat se bude i nový prezident Evropské centrální banky. Agenda také zahrnuje boj s klimatem, hospodářskou politiku, prodloužení sankcí proti Rusku a například přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií. Merkelová si myslí, že dnešní na dnešním summitu se ještě nedosáhne dohody.

Aktualizace:

Polsko a Česká republika vyjádřili na summitu silný odpor proti navrhovanému cíli Evropské komise nulových emisí v roce 2050. „Proč bychom se měli rozhodnout 31 let dopředu, co se stane v roce 2050?“ tázal se podle agentury Reuters český premiér Andrej Babiš.

Podle poslední zpráv Bloombergu lidovci ustoupili v otázce spitzenkandidáta Manfreda Webera, ale německá kancléřka Angela Merkelová zároveň odmítla, že by předsedou Evropské komise mohl být člen za jinou frakci než lidovce. Francie by ráda přinejmenším zúžila list kandidátů. V této souvislosti Francie skloňuje jména jako Kristalina Georgieva (ředitelka Světové banky) a Dalia Grybauskaite (bývalá prezidentka Litvy).

Jeden musí z kola ven?

Ještě než samotný summit EU začal, tak frakce evropských socialistů společně s frakcí evropských liberálů oznámily lidovcům, že není dostatek hlasů, který by podpořil jejich spitzenkandidáta Marka Webera na předsedu Evropské komise. Zprávu dnes přinesl portál Euroactiv. To by nahrálo Visegrádské skupině: „Visegrádská skupina jasně řekla, že nechce spitzenkandidáty, že si myslíme, že by tam měla být nějaké osoba, která vnímá de facto zájmy veškerých členských států i samozřejmě tohoto regionu, který bývá často kritizován, aby to bylo posuzováno objektivně,“ řekl TV Prima premiér Andrej Babiš.

Babiš se dnes již setkal s dosavadním předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem.

Lucemburský premiér chce za lídra Merkelovou

Současná vlivná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová dnes pro France 24 uvedla, že žena již dávno měla být v čele Evropské komise. „Nás žen je polovina evropské světové populace, takže si myslím, že je na čase, aby Komise reflektovala tento fakt,“ připomněla Vestagerová. V podobném duchu se už dříve vyjádřil i premiér Lucemburska Xavier Bettel, jeho „vysněným“ kandidátem by byla Angela Merkelová. „Miluji ten nápad, zeptal jsem se na to Angely Merkelové mnohokrát (…) Má celosvětový přehled, je to skvělá lídryně a silná osobnost,“ přiblížil své důvody televizi CNBC. Podporu Merkelové vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Angela Merkelová dorazila na summit EU

Německá kancléřka Angela Merkelová ovšem stojí za kandidátem Evropské lidové strany Weberem. Dnes po příjezdu na summit nicméně novinářům vyjádřila pochyby ohledně dosažení rychlé dohody. „Je možné, že dnes žádné dohody nedosáhneme. Z mého úhlu pohledu to není nijak ohrožující, (…) toto je teprve první den jednání,“ vysvětlila. Jedním dechem zároveň uvedla, že dnešní den je „vzrušující“.

Premiér se účastní zasedání #EUCO. Diskutuje se o víceletém finančním rámci či kohezní politice. @AndrejBabis bude hovořit také o postoji ČR k návrhu klimatické politiky EU do roku 2050. pic.twitter.com/0nL2V3q7B7

— Úřad vlády ČR (@strakovka) June 20, 2019

2050 s nulovými emisemi?

Díky signifikantnímu vítězství zelených v Německu, Finsku a ve Francii se dostalo několik tradičních stran pod tlak a očekává se, že tyto strany absorbují některé části programu zelených. Touto cestou se chce například vydat Angela Merkelová, proto také Německo podpořilo listopadové rozhodnutí Evropské komise o stanovení cíle nulových emisí v roce 2050. Kromě Německa podpořilo tento cíl nově i Maďarsko a Bulharsko, dohromady má tak bezemisní politika v roce 2050 podporu 22 zemí EU. K tomu, aby byla agenda prosazena, ještě ale chybí hlasy šesti zemí – České republiky, Estonska, Litvy, Rumunska, Chorvatska a Polska.

V Bruselu byl dnes spatřen i nový člen Evropského parlamentu Silvio Berlusconi

Former Italian PM and now MEP Silvio Berlusconi peers into the Beer Factory, a Brussels watering hole favoured by Nigel Farage. pic.twitter.com/7jZEFmn5hJ

— Joe Barnes (@Barnes_Joe) June 20, 2019

Pozici České republiky ke klimatické agendě EU včera nastínil premiér, když řekl, že nepodpoří takové cíle, které by ohrozily průmysl v ČR. „My podporujeme samozřejmě závazky v rámci tzv. Pařížské dohody, ale my nechceme nové cíle, které by mohly ohrozit konkurenceschopnost našeho průmyslu (…), pro nás je důležitá jaderná energie a nikdo by nám neměl v jejím využívání bránit,“ vysvětlil Babiš českou pozici na Výboru pro evropské záležitosti.

Budou se probírat i zahraničně politické otázky a migrace

Součástí strategické agendy na dalších pět let bude kromě klimatické agendy i migrační politika, hospodářská politika a digitalizace. V otázce migrace zatím návrh počítá s tím, že se budou prohlubovat vztahy se zeměmi, z nichž přistěhovalci pocházejí, nebo přes ně cestují, což jsou zejména Turecko a Sýrie.

Přístupové jednání s Albánií a Severní Makedonií

V zahraničně politických otázkách se očekává, že evropští lídři podpoří prodloužení sankcí proti Rusku, a to zvláště v souvislosti se včerejšími výsledky vyšetřování sestřelení letadla MH17. Další důležitou zahraničně politickou agendou bude zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií, které byli zbrzděny některými západními zeměmi EU. Pro zahájení rozhovorů ještě v tomto roce se vyslovila i Česká republika. Premiér Andrej Babiš vyslovil obavu, že v pokud nebudou přístupová jednání zahájena, co nejdříve, tak by tyto země mohly skončit ve sféře vlivu Ruska a Číny. Zvláštní kapitolou budou potom jednání o Brexitu.

Článek bude průběžně aktualizován.