íránský raketový program - ilustrace Zdroj: foto CaspianReport
Po útoku dronem na letišti v Bagdádu a zabití generála Kásima Sulejmáního slíbil Írán tvrdou odvetu. Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti oznámil, že Írán zvažuje 13 možností odvety. Zároveň bez bližších podrobností zdůraznil, že i ta nejmírnější varianta by byla pro Spojené státy zničující. Informovala o tom agentura Fars.
„Američané by měli vědět, že jsme dosud v radě jednali o 13 možnostech odvety a i v případě, že by byla shoda na nejmírnějším scénáři, jeho vykonání by bylo pro Američany noční můrou,“ řekl tajemník bezpečnostní rady Alí Šamchání. „Co chcete vědět o osudu amerických vojáků plazících se k úkrytům? Odpověď je jasná: ti kteří se plazí k úkrytům a doufají, že uniknou našemu hněvu a zavřou za sebou dveře, netuší, že islámská republika otevře dveře do pekla,“ citovala Šamcháního agentura Fars.
„Poselství Islámské republiky je jasné; Amerika spáchala atentát na íránského národního hrdinu a naše pýcha nám nedovolí, abychom byli lhostejní,“ zdůraznil. Pokud podle něj američtí vojáci z regionu neodejdou po svých, budou odvezena jejich mrtvá těla. Šamchání zároveň poznamenal, že nyní nelze médiím poskytnout bližší informace k možnostem odvety. Uvedl nicméně, že Írán má detailní informace o amerických základnách a zná přesný počet amerických vojáků v blízkosti své hranice a podrobně jejich činnost sleduje.
V Británii sídlící Mezinárodní institut strategických studií odhaduje, že Írán má celkem ve zbrani 523 000 aktivních vojáků. Z tohoto počtu je 350 000 v řadách pravidelné armády a nejméně 150 000 slouží v islámských revolučních gardách (IRGC), kterým velel generál Sulejmání. Dalších přibližně 20 000 je příslušníků námořních sil. Opět se zejména jedná o příslušníky revoluční gardy, která hlídkuje v Hormuzském průlivu a v roce 2019 se jí přičítá na vrub akce na ropné tankery pod cizí vlajkou.
IRGC řídí jednotku Basídž (Basij), což jsou dobrovolnické síly, které slouží k potlačení vnitřního odporu íránského disentu. Jednotka Basídž může potenciálně zmobilizovat až několik stovek tisíc svých členů.
Pro přiblížení islámských revolučních gard uveďme, že jednotka IRGC byla zřízena před 40 lety za účelem obrany islámského systému a stala se hlavní vojenskou, politickou a ekonomickou silou. Přestože má méně vojáků než běžná armáda, považuje se za nejuznávanější vojenskou sílu v Íránu.
Jednotka Kuds, která patří pod IRCG a které velel generál Sulejmání, provádí tajné operace v zahraničí a podléhá přímo nejvyššímu vůdci Íránu, ajatolláhu Ali Chameneímu. Má přibližně 5 000 členů. Kuds byla nasazena v boji proti Islámskému státu po boku syrského prezidenta Asada a bojovala společně se šíitskými milicemi.
V Iráku podporuje polovojenské šíitské síly. V této formaci byla Kuds podporována i USA, což bylo po porážce Islámského státu zapomenuto. Naopak USA obviňují Kuds z poskytování financí, výcviku, zbraní a vybavení organizacím, které Washington označuje za teroristické skupiny na Blízkém východě, jako je například libanonské hnutí Hizballáh.
Íránské letectvo je slabé a Írán se proto ve vzdušném prostoru opírá o raketové vybavení, které ve vojenské strategii hraje klíčovou roli. Pentagon považuje íránský raketový potenciál za nejsilnější na Středním východě, což se týká hlavně raket krátkého a středního doletu. To znamená, že řada cílů v regionu, jako je Saudská Arábie nebo Izrael, jsou v dosahu íránských raket. Írán rovněž testuje kosmickou technologii, která mu umožňuje vyvinout mezikontinentální rakety. Podle švédského institutu zabývajícího se zbrojením, Royal United Services Institute (RUSI), po roce 2015 tento vývoj Írán zastavil, ale nyní v něm opět pokračuje.
I přes léta sankcí byl Írán schopen rozvíjet své drony, které používá od roku 2016 v boji proti Islámskému státu. Uvádí se, že Írán pomocí dronů ohrožoval izraelský vzdušný prostor, a to ze základen v Sýrii.
Diplomaté v zajetí, sankce kvůli jadernému programu! Vztahy USA a Íránu směřovaly dlouhodobě ke konfliktu
Vztahy mezi Íránem a Spojenými státy se vyostřily, když v roce 2018 USA odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a zavedly proti Teheránu sankce, které se mimo jiné týkaly energetického sektoru.
Známým se stal incident loni v červnu, když Írán sestřelil americký dron a prohlásil, že ten porušil íránský vzdušný prostor nad Hormuzským průlivem.
Mluví se také o tom, že Írán poskytuje drony dalším zemím nebo militantním skupinám a v té souvislosti byl dáván do spojitosti s útokem na klíčová saudská ropná zařízení.
Po kybernetických útocích na íránská jaderná zařízení v roce 2010 zvýšil Írán v oblasti kybernetiky své úsilí a dnes jej mnohé země považují za velkou hrozbu. Zmíněné islámské revoluční gardy mají v této oblasti své velení, které pracuje na komerční a vojenské špionáži. Společnost Microsoft uvedla, že hackerský útok v roce 2019 zaměřený na americkou administrativu byl proveden z Íránu. Íránští hackeři se údajně zaměřují na letecké a kosmické společnosti, zbrojní průmysl, telekomunikační firmy, energetické a přírodní zdroje a na kybernetické špionážní operace po celém světě.
