Ústavní soud Zdroj: Ústavní soud
Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnešní rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Předseda vlády ale trvá na tom, že novela předpisu vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany „vyštvaly“ z politiky.
„Ten zákon byl přijat jako lex Babiš, abych odešel z politiky, aby mě vyštvali z politiky. Takže já ten zákon samozřejmě respektuji a podle něho jsem postupoval,“ uvedl Babiš s tím, že svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů.
Prezident Miloš Zeman je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání vynesl verdikt o části zákona o střetu zájmů. Rozhodnutí soudu hlava státu respektuje, napsal na Twitteru jeho mluvčí v reakci na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu. „Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ napsal Ovčáček
Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček uvedl, že rozhodnutí respektuje. „Je právo příslušné skupiny poslanců a dalších se na soud obrátit, nicméně soud rozhodl tak, jak rozhodl, zákon zůstává v platnosti,“ řekl. „Podíleli se na něm i poslanci ČSSD. Musí být mez mezi politikou a byznysem. Narušit tuto mez stanovenou zákonem by bylo principiálně špatně a byl by to špatný signál veřejnosti,“ napsal Hamáček v textové zprávě pro ČTK. Na koaliční spolupráci s ANO nebude mít verdikt soudu podle Hamáčka vliv.
Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k Ústavnímu soudu před třemi lety jednak prezident Zeman, jednak skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman pak délku řízení před Ústavním soudem kritizoval. Odůvodnění dnešního nálezu čte soudce zpravodaj Jan Filip. „Námitky jsou nedůvodné,“ řekl hned ze začátku.
Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. Podle poslaneckého podnětu zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Poslanci kritizovali také údajně zmatečný legislativní proces a nepřiměřené, místy absurdní dopady právní úpravy. Zdůraznili i to, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, důležitý rys právního předpisu.
Otázkou, jestli je Babiš nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.
ČTK, iPrima
