Pavel k přelomovému summitu NATO
Prezident Petr Pavel předpokládá, že Izrael ani Írán nemají zájem na dlouhodobém pokračování konfliktu. Půjde podle něj zejména o stanovení a vymáhání podmínek příměří. Řekl to v úterý novinářům před odletem na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu.
Údery na Írán zahájil Izrael 13. června. Podle Izraele i Spojených států bylo cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně, Írán ale popírá, že by jeho jaderný program měl vojenské účely. K izraelským úderům na íránská jaderná zařízení se o víkendu připojily Spojené státy, na což Teherán reagoval útokem na americkou vojenskou základnu v Kataru. Zapojení USA bylo podle Pavla výrazem frustrace z dosavadních jednání o íránském jaderném programu.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko staví vojenská městečka u hranic s Finskem. Expert přišel s alarmující prognózou
Příměří mezi oběma zeměmi platí od úterního rána, informovali o tom americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle íránských médií příměří začalo od 07:30 teheránského času (06:00 SELČ). Obě strany se následně obvinily z jeho porušení.
Pavel předpokládá, že američtí spojenci budou na summitu informovat o aktuální situaci z jejich pohledu. Snahou bude apel na účastníky konfliktu, aby příměří bylo dodržováno. Nikdo si podle prezidenta nepřeje rozhoření dalšího konfliktu na Blízkém východě, zkomplikovalo by to bezpečnostní i ekonomickou situaci a narušilo by to dodavatelské řetězce.
Izrael je v regionu, který mu není přátelsky nakloněn, oficiální politikou Íránu a jeho režimu je zničení Státu Izrael, řekl Pavel. Pro Izrael by jakýkoli pokrok Íránu ve smyslu jaderné technologie a případně balistických střel byl existenčním rizikem, podotkl. Izrael tak podle něj přistoupil k preventivnímu úderu na základě informací zpravodajských služeb.
Do Haagu míří i Černochová, Lipavský či Řehka
Kromě Pavla do Haagu odlétá také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.). Připojí se k nim také náčelník generálního štábu Karel Řehka a poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Jedním z hlavních cílů summitu je potvrdit jednoznačnost závazku ke kolektivní obraně (takzvaný článek pět Severoatlantické smlouvy). Má se na něm také ukázat ochota Evropy zvýšit obranné výdaje. Hlavním tématem jednání hlav států a předsedů vlád bude obrana a odstrašení. Česko má zejména zájem na tom, aby summit demonstroval jednotu NATO a potvrdil závazky k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která se již přes tři roky brání ruské agresivní válce.
Očekává se zvýšení výdajů na obranu
Na summitu v Haagu se očekává, že se členské státy shodnou na zvýšení výdajů na obranu. Nejčastěji se hovoří o zvýšení ze dvou na pět procent hrubého domácího produktu, přičemž 3,5 procenta by šlo přímo na obranné výdaje a zbylých 1,5 procenta na položky s obranou související. Tuto variantu prosazuje zejména generální tajemník NATO Mark Rutte a americká diplomacie.
Jelikož tuzemská diplomacie vnímá Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor, bude podporovat posílení obranného průmyslu i výdajů. Čeští vládní politici i prezident Pavel v minulosti opakovaně zmínili, že pokud se členské státy na pětiprocentním zvýšení shodnou, návrh podpoří.
„Dovedu si představit, že se na summitu stanoví tyto cíle a bude záležet na tom, jaké budou nastaveny parametry na těch 1,5 procenta výdajů, která podporují bezpečnost,“ uvedl po květnovém jednání nejvyšších ústavních činitelů premiér Petr Fiala (ODS).
O týden dříve Pavel na Hradě hostil předsedy všech parlamentních stran. Ze schůzek podle něj vyplynulo, že žádná z partají nezpochybňuje členství Česka v NATO a EU ani nutnost vyšších výdajů na obranu. „Některá strana má větší důraz na to, že vyšší výdaje by měly být spojeny zároveň s větší efektivitou, transparentností, což je naprosto v pořádku,“ dodal prezident.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš však v neděli na CNN Prima NEWS návrh vedení NATO odmítl. „Žádných pět procent na obranu, je to nesmysl. To by vše totálně zničilo,“ řekl.
Vláda Petra Fialy v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu. Ročně by měly narůst o 0,2 procenta HDP, přičemž stanoveným cílem jsou tři procenta. Podle tempa, které nastavila vláda, je podle ministerského předsedy reálné, že Česko 3,5procentní mety, kterou zřejmě stanoví summit, dosáhne v roce 2032. O tomto roce se zároveň hovoří jako o termínu, kdy by tuto částku měly na obranu vydávat všechny státy aliance.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Záběry masivní exploze. Ukrajinci spálili ruský obrněnec, uvnitř stroje vzplanula munice
