Analýza 28 500 let staré fosilie zubů nalezená v lokalitě Předmostí u Přerova poskytuje důkazy o dvou různých pravěkých psovitých šelmách z té doby – jedné více podobné vlkovi a jedné podobnější psu, které se živily odlišnou stravou, což napovídá rané domestikaci psů. Informoval o tom vědecký server Phys.
Na studii publikované v časopise Journal of Archaeological Science spolupracoval Peter Ungar, významný profesor antropologie z Arkansaské univerzity.
Jizvy a rýhy na tesácích vypovídají o druhu potravy
Vědci provedli v rámci studie analýzu textury zubních mikročástic na vzorku fosilie nalezené v moravské lokalitě Předmostí, která obsahovala psu i vlku podobné prvky. Vědci identifikovali u mikročástic obou prapředků psovitých šelem odlišné vzory.
Ve srovnání s vlku podobnou pravěkou psovitou šelmou měla ta pravěká psí – vědci označovaná jako „protodog“ („protopes“) – na tesácích větší jizvy napovídající, že se potrava tvora skládala z tvrdších i křehčích surovin. Naopak menší jizvičky u pravěkého vlka napovídají o větší konzumaci masa, pravděpodobně z mamuta, jak naznačil předchozí výzkum.
Psi byli podle všeho domestikováni jako první
Profesor Ungar na základě důkazů o konzumaci tvrdší potravy usuzuje, že pravděpodobně jeden druh této psovité šelmy konzumoval i kosti a další méně vhodné suroviny v oblastech lidských sídel, což podporuje úvahy o dvou druzích psovitých šelem v místě nálezu fosilie a je v souladu s jinými důkazy o domestikaci psů v raném období.
Vědci mají za to, že protodogové mohli ve své době lovit i menší kořisti než mamuty, jako jsou například sobi, jejichž kosti bylo oproti těm mamutím možné hlodat nebo kousat. Podle Ungera je na tesácích možné pozorovat některé změny, které se morfologicky na daném druhu mohou objevit až o generace později.
Domestikace psů je nejčasnějším příkladem chovu zvířat a jediným typem domestikace, ke které došlo před prvními důkazy o prvopočátku zemědělské činnosti našich předků. O načasování a okolnostech domestikace psů však existuje ve vědeckých kruzích rozsáhlá debata. Odhady o první takové činnosti se pohybují mezi 15 až 40 tisíci lety nazpět až do doby ledové, kdy předkové žili způsobem života lovců a sběračů.