ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Právě dnes slaví křesťané největší událost církevního roku, kterou je Kristovo zmrtvýchvstání. Na Boží hod velikonoční, jak se také Velikonoční neděli říká, mělo dojít ke vzkříšení Ježíše Krista. Dnešní den mají křesťané spojený mimo jiné i s bohatou hostinou po dlouhém půstu.
Pro křesťany rozhodně nejdůležitější den církevního roku je právě Velikonoční neděle. Název Velikonoce totiž pochází z „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Podle dochovaných informací tuto neděli lidé spěchali do kostela, kde se světily velikonoční pokrmy, mezi které patři beránek, mazanec, chléb, vejce a víno. V minulosti bylo zvykem jíst na Velikonoční neděli vejce uvařené na Velký pátek spolu se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. Podle tradice si měl ten, kdo někdy během roku zabloudil, vzpomenout, s kým jedl vejce na Boží hod velikonoční a díky tomu hned nalezl cestu zpět.
Hospodáři v tento den odnášeli posvěcené jídlo na zahradu a pole, aby měli hojnou úrodu po celý rok.
Velikonoční neděle je také spojená s bohatou hostinou po dlouhém půstu, který začal Popeleční středou.
Boží hod velikonoční je posledním dnem třídenního tridua, kdy si lidé připomínají umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista. Triduum je vrcholem církevního roku právě proto, že obsahuje hlavní myšlenku křesťanské zvěsti, kterou je vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a také jeho vítězství nad smrtí (zmrtvýchvstání).
Podle katolické tradice tímto dnem začínají Velikonoce, které trvají 50 dní, tedy až do Letnic- slavnosti seslání Ducha svatého.
