Jak to bude s důchody? Zdroj: foto: pixabay.com
Částka na vyplacení českých důchodů poprvé přesáhne půl bilionu korun. Na starobní důchody jde ze státní kasy stále více peněz a vláda musí řešit, kde na ně bude brát - seniorů bude totiž přibývat. Maláčová navrhuje vyšší daně pro korporáty nebo sektorovou daň.
Důchody se v příštím roce zvýší v průměru o 900 korun měsíčně. Ze zákona povinné navýšení činí asi 750 korun, vláda tento týden schválila zvýšení o dalších 151 korun. V průměru proto, že se navýšení bude odvíjet od výše penze.
Současný důchodový systém není udržitelný, shodují se politici i odborníci. K tomu, aby měli důstojný důchod i současní pracující, až odejdou do penze, je zapotřebí reforma. Důchodců navíc bude přibývat.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla zdanění právnických osob (to jsou například obchodní společnosti) a zavedení sektorové daně.
Jako další zdroj příjmu uvedla Maláčová zrušení některých, podle ní nesmyslných, daňových výjimek. Jedna z nich je třeba sleva na nepracující manželku. Maláčová tvrdí, že ji využívají i lidé, kteří o nikoho nepečují, a proto by se měla zrušit.
Hledání nových příjmů se nevyhneme
Návrh ministryně Maláčové není mezi některými odborníky příliš oblíbený. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek říká, že může mít větší zdanění firem negativní dopad na soukromý sektor.
„Zvyšovat sazbu daně z příjmu právnických osob je špatná cesta, možná jedna z těch nejhorších,“ řekl online redakci TV Prima. Digitální daň považuje za „second-hand“ řešení.
To si však nemyslí ekonomka Ilona Švihlíková, podle které je zdanění firem jedna z možností. Za elegantnější řešení ale považuje rozšířit daňový základ, než zvyšovat daňovou sazbu. Švihlíková mimo jiné podporuje také diskutovanou bankovní daň.
„Banky jsou u nás dominantně v zahraničních rukou a stačí se podívat, za jakou cenu byly banky do zahraničního vlastnictví předány a jak obrovské odlivy zisků do zahraničí zaznamenávají,“ napsala redakci TV Prima.
Ministryně mluví také o zavedení sektorové daně. Ta spočívá v uvalení jiné daňové sazby na vybraná odvětví ekonomiky.
Tímto způsobem si může stát například říci, že je v určitém odvětví více peněz, a tak ho více zdaní. To ale může podle Davida Marka způsobit odchod daňově zatížených firem do zahraničí.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte uvádí jako možnost vyšší zdanění majetku a spotřebního zboží. Tyto možnosti by podle něj ekonomiku „bolely“ méně než návrhy ministryně Maláčové.
Ilona Švihlíková tvrdí, že se zdanit dá cokoli, digitální a sektorová daň se prý rozvíjí hlavně v zahraničí. Důležité je, aby byl daný způsob spravedlivý a generoval dostatečný výnos. Nejdůležitější je ale podle ní daňová reforma, která donutí nadnárodní korporace platit daně.
„V případě ČR bych se zaměřila i na výdajovou stranu, na státní zakázky, kde se budou ,ztrácet’ desítky miliard, na všechna ta chapadla, která parazitují na veřejných zdrojích,“ dodává.
Je současný důchodový systém udržitelný?
Podle ekonoma společnosti Deloitte je udržitelný jen v případě, že by se částka, kterou senioři pobírají, snižovala. To by ale znamenalo “rozevírání nůžek” v kvalitě života mezi pracovním a důchodovým věkem - tedy výrazný skok po odchodu do penze.
Pokud ale chceme udržet a zlepšovat kvalitu úrovně života v důchodu, je zapotřebí buď hledat jiné zdroje k jeho financování, nebo oddálit věk odchodu do penze, míní ekonom.
Varianta pozdějšího odchodu do důchodu už veřejným prostorem proběhla, navrhla to ministryně financí Schillerová (ANO). Od tohoto nápadu se však brzy upustilo.
Ekonomka Švihlíková tvrdí, že musí každý systém reagovat na změny, v tomto případě to je například věk dožití, nová podoba trhu práce a digitalizace. Tedy: reforma je potřeba.
Na správnosti nultého pilíře, který chce Maláčová zavést, se experti shodují. Švihlíková to považuje za znamení, že se ministerstvo zamýšlí nad reformou systémově.
Podle Marka je dobré, když existuje nějaké minimum, které slouží jako pojistka proti chudobě ve stáří, neřeší to ale prý problémy, kterým český důchodový systém čelí.
Štěpán Sochor
