Mezinárodní tým psychologů prostudoval 219 reálných útoků zachycených kamerovým systémem v anglickém Lancesteru, nizozemském hlavním městě Amsterdamu a v jihoafrické metropoli Kapském Městě. Psychologové zjistili, že v devíti z deseti případů (91 %) útoku nebo agresivního chování se najde alespoň jeden kolemjdoucí, který se v určité chvíli zastane oběti, informoval server Daily Mail.
Vedoucí autor doktor Richard Philpot a jeho kolegové při zkoumání unikátních videonahrávek zjistili, že kolemjdoucí se obětí zastávají různými způsoby: slovně a gestikulací ve snaze uklidnit agresora, blokováním nebo odtáhnutím agresora.
Ve všech třech zemích obdobně pozitivní výsledky
Pozoruhodné přitom podle autorů studie je, že výsledky z kamerových záznamů byly podobné ve všech třech vybraných zemích, a to i navzdory tomu, že Kapské Město je obecně vnímáno jako nebezpečnější než ostatní dvě města. To podle vědců ukazuje, že reakce je „univerzální“ a obnovuje jejich víru v lidskou přirozenost.
Hráči amerického fotbalu umírají častěji na mozková a srdeční onemocnění než baseballisté, zjistila nová studie
Profesionálním hráčům amerického fotbalu hrozí podle studie vyšší riziko degenerativních mozkových nemocí a srdečních problémů než hráčům baseballu. Důvody jsou však podle vědců nejisté, napsala agentura AP.
Doktor Philpot uvedl, že „podle všeobecně rozšířeného povědomí je standardní reakcí přítomných osob při mimořádných událostech nezúčastněnost“. V kontrastu s tímto veřejně rozšířeným názorem současná mezinárodní studie na základě videozáznamů uvádí, že při agresivních konfliktech je normou zásah. „Skutečnost, že kolemjdoucí jsou mnohem aktivnější, než si myslíme, je pozitivní a uklidňující pro potenciální oběti násilí a veřejnost jako celek,“ dodal.
Efekt okolostojících/kolemjdoucích
Mezinárodní tým rovněž uvádí, že pravděpodobnost, že se někdo zastane oběti, je menší v případě, že je během události přítomno více lidí, než když je přítomen sám – což je delší dobu známý efekt.
Ačkoliv podle doktora Philpota větší množství okolo přihlížejících může snížit pravděpodobnost, že konkrétní jedinec pomůže, poskytuje zase větší množinu, z níž mohou pomocníci vzejít.