Projev Grety Thunbergové vyvolal různé reakce, ať charakteru politického nebo osobního. Příkladem je levicový britský internetový magazín Spiked, který píše o tom, že projev mladé Švédky se stal důkazem indoktrinace mladé generace a dětí ekonihilistickým strachem.
Známý autor a editor britského magazínu Brendan O'Neill v článku tvrdí, že zelená ideologie vážně otřásá mladou generací, když ji krmí strachem, panikou a vírou, že se blíží konec světa. Pokračuje: „Není to naše planeta, která volá po záchraně – je to Greta, kdo potřebuje zachránit. Musíme ji zachránit před smrtí kultem ekoalarmu.“
Editor O'Neill hodnotí vystoupení Grety v OSN jako velice smutné a píše o tom, že její slzy jsou pochopitelné, když věří tomu, že život na Zemi je „dušen a vyčerpáván nenasytnými a zlodějskými lidskými bytostmi“. Diví se tomu, že přítomní politici „perverzním způsobem se ukájeli, když poslouchali, jak jim vystrašené a dezorientované děvče do očí říká, že jsou hrozní“.
Autor se ptá, kdo a jak toto vytvořil z Grety: „kdo vytvořil z šestnáctileté dívenky proroka katastrofy, když přiznala, že má strach a vidí naši planetu v jednom ohni? Byli to dospělí - zezelenalá, vzdělaná, politická a kulturní elita. Odpovědní jsou lidé, kteří roky krmili děti narativem ´ekohrůzy´.“
O'Neill v projevu Grety vidí tragický projev „přírody hněvu“ a tentokrát se ptá, „co je to za pánbíčkářství. Jsou to nemoderní názory! Jde o antropizaci přírody, což ekoalarmistický pohled na svět. Takový pohled znamená, že vše, počínaje lesními požáry a konče záplavami, je potrestáním člověka za jeho hříchy, jako pomsta přírody za mor představovaný ´pohádkou´ o vytrvalém ekonomickém růstu.“ Tak to vidí podle autora Greta, která si podle něj zasluhuje uznání z mnoha důvodů. A důvody jsou: „Je motivovaná a je výmluvná. Je jasné, že ji zneužívají. Byla postrčená do čela ´nejhrůznějšího´ a strašpytelského hnutí současnosti… Jsou to děti, které jsou zneužívány jako morální štít dospělých, kteří za ním schovávají svoji bizarní politiku ekologismu.“ Nakonec O'Neill dodává: „Proč jste do OSN nepozvali nějakého teenagera z Afriky nebo z Indie, který by pro změnu věřil pohádce o věčném ekonomickém rozvoji, který je nutný pro osvobození se z chudoby.“
Obdobný názor jako má Brendan O'Neill lze číst i jinde v dalších médiích například v magazínu Stand Point. Řada těchto názorů vychází z krátké biografie Grety a chování jejích rodičů. Uvádí se, že Greta je dítětem operní zpěvačky Maleny Ernmanové a divadelního herce Svante Thunberga. Podle Gretina vyprávění se již v osmi letech dozvěděla o změnách klimatu a tehdy se ptala sama sebe, „proč to dospělí neberou vážně“. Údajně byl strach ze změny klimatu jeden z několika důvodů, že v jedenácti letech onemocněla depresí, přestala jíst a chodit do školy. Bavila se se všemi mimo svých rodičů a učitelů ve škole. Podstatným faktem, proč se mnozí kriticky staví vůči Gretě, je skutečnost, že za mediálním vzestupem Grety stojí PR agentury a za nimi společnosti, které chtějí profitovat na „zelené“ vlně. List Guardian a stejně tak zmiňovaný Stand Poit píší o PR manažerovi Ingmaru Rentzhogovi, jeho sociální platformě „We Have No Time“ (Nemáme čas) a jeho napojení na ekologickou skupinu Fossil Free Dalsland. Údajně jsou to Rentzhog a Bo Thorén (ze skupiny Fossil Free Dalsland), autoři celé Gretiny kampaně pátečních protestů. Bo Thorén se měl inspirovat demonstracemi amerických studentů v oranžových barvách po střelbách v Parklandu v Floridě v minulém roce, když protestovali proti prodeji střelných zbraní v USA.
Mirko Radušević