Forejt o zrušení ceremoniálu: Prázdný sál by byl depresivní. Možná bude projev na dálku

Zrušení slavnostního předávání státních vyznamenání na Pražském hradě je v pořádku. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové to řekl bývalý ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt. Prezident Miloš Zeman tradiční slavnost kvůli epidemické situaci odvolal i přesto, že ještě před nedávnem tvrdil, že zrušení ceremoniálu by bylo urážkou samotného státu i vyznamenaných.

Prezident Zeman letošní vyznamenání udělí, ale předá je až za rok. Chce ocenit také lidi z „první linie“ – lékaře nebo ministra zdravotnictví Romana Prymulu (za ANO). Tomu chce udělit řád Bílého lva. Podle Forejta je zrušení v pořádku i podle protokolu. „Je to určitá údržba, aby ta slavnostnost byla zachována. Kdybychom ten ceremoniál v podobě, jak ho známe, měli v letošním roce, možná by působil depresivně, protože velikost Vladislavského sálu je enormní,“ řekl.

Podoba státního svátku se podle Forejta ustálila, když byl prezidentem Václav Havel. „To je rozdíl od první republiky, kdy slavnostní 28. říjen doprovázel projev prezidenta národu a potom slavnostní hostina pro významné představitele veřejného života. Vyznamenání se k tomu připojila až v letech devadesátých a my je s tím spojujeme,“ sdělil.

Forejt působil na Hradě v dobách prezidentů Havla i Václava Klause. Podle něj oba kladli velký důraz na projev. „Nyní spíš projev doprovází vyznamenané, příběhy jejich životů a důvody, pro které (prezident) vyznamenání udělil nebo propůjčil,“ zhodnotil Forejt s tím, že by Zeman mohl pronést televizní projev.

Problémy se státním svátkem byly i v minulosti

Předávání státních vyznamenání se málem neuskutečnilo už v minulosti, když měl Havel zdravotní problémy. V té době opustil nemocnici, aby se dostal na Pražský hrad, kde udělil a propůjčil vyznamenání, a pak zase odjel domů do domácího ošetřování. Prý chtěl, aby ocenění byla předána z jeho ruky.

Dříve se předávání dokonce zrušilo. „Když se slavilo deset let republiky, došlo v Praze Na Poříčí ke katastrofě, kdy se zhroutila stavba dokončovaného obchodního domu. V jeho sutinách zahynuly desítky dělníků. Masaryk tehdy část oslav zrušil,“ uvedl Forejt.

Další případ se stal v roce 1938. „Bylo zase období, kdy krátce po Mnichovu naše vláda zrušila oslavy státního svátku. Bylo to z důvodů politických, z důvodu stísněnosti, která se pochopitelně objevila po podepsání mnichovské dohody,“ dodal.

Tagy: