Nejvyšší státní vyznamenání pro Kunderu? Podívejte se na jasná pro i proti
Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?
Jak pejsek s kočičkou 28. října nesměli mávat aneb Střípky z dějin státní vlajky
Pejsek s kočičkou si naposledy zamávali československými vlaječkami v roce 1946. Posléze jim to zatrhli komunisté a znovu mohli praporky vytáhnout až v roce 1991. Se zakázanou pohádkou Josefa Čapka vlastně souvisí i peripetie spojené s historií současné státní vlajky. I ta se po vzniku Československa v roce 1918 rodila těžce a poprvé zavlála až o dva roky později. Za války ji nahradil protektorátní prapor a v roce 1993 se československá vlajka proměnila v českou, což Slováci nesli nelibě a dokonce přišli s žádostí o odškodnění ve výši 50 miliard korun.
KOMENTÁŘ: Metálem pro Dvořáka vyslal prezident signál, že úklid v ČT nechce
Doposud platil za hlavního politického vysílače signálů premiér Petr Fiala. Během slavnostního předávání státních vyznamenání na Pražském hradě však mocně vysílala signály sama hlava státu – třeba směrem na Kavčí hory. Protože vyznamenání bývalého generálního ředitele České televize Petra Dvořáka nebylo ničím jiným než jedním velkým signálem. Nikoli však k Dvořákovi, nýbrž směrem ke stávajícímu vedení ČT.
Výjimečná shoda Havla, Klause, Zemana i Pavla. Proč je vyznamenání bratří Mašínů proti srsti?
Jen obtížně by člověk hledal téma, k němuž by prezidenti Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman a Petr Pavel zastávali prakticky stejné nebo velmi podobné postoje. Přesto pár takových příkladů existuje. Učebnicovou ukázkou je rozhodnutí všech čtyř hlav státu neudělit státní vyznamenání členům skupiny bratří Mašínů. Tato otázka – zda udělit, či neudělit – přitom s takřka roční pravidelností rozděluje českou společnost. Názor Pražského hradu byl nicméně vždy jednoznačný.
Jaká byla letošní vyznamenání? Kalousek chválil Pavlův projev, Babiše mrzí opomenutí Kundery
Hezký, inspirativní a povzbudivý projev. Tak exministr financí Miroslav Kalousek zhodnotil řeč prezidenta Petra Pavla u příležitosti udělování státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu. Oceněni byli například papež Jan Pavel II., herci Ivan Trojan a Ondřej Vetchý, zpěvačka Marie Rottrová či hokejista Roman Červenka. Naopak spisovatele Milana Kunderu Pavel nevyznamenal, což mrzelo šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
PŘEHLEDNĚ: Jan Pavel II., Vetchý i legendární hokejista. Prezident vyznamenal 56 osobností
Papež Jan Pavel II., chartistka Anna Šabatová, herci Ivan Trojan a Ondřej Vetchý, zpěvačka Marie Rottrová, frontman kapely Olympic Petr Janda či hokejista Roman Červenka. Všem těmto osobnostem prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání, a to již tradičně u příležitosti oslav vzniku samostatného Československa. Hlava státu v roce 2024 propůjčila čtyřikrát Řád Bílého lva, což je nejvyšší státní vyznamenání. V letošním seznamu 56 vyznamenaných chybí třeba někdejší první dáma Dagmar Havlová Veškrnová, spisovatel Milan Kundera či podnikatel Jiří Brady – tedy jména, o nichž se v poslední době hojně spekulovalo.
Babišovy dojmy z Hradu: Byl jsem v prostředí, které mě nesnáší. Pak začal mluvit o pohádce
Seděl jsem u lidí, které jsem v minulosti kritizoval. Bylo to prostředí, které mě nesnáší, okomentoval svou přítomnost na Pražském hradě bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní Partii Terezie Tománkové. „Ale mně to nevadí,“ poznamenal ve vysílání CNN Prima NEWS. Když se měl vyjádřit ke slavnostnímu projevu prezidenta Petra Pavla, začal místo toho mluvit o pohádce od dánského autora Hanse Christiana Andersena.
Osvoboď nás z rukou českých protivníků aneb Jak Němci, Poláci i Slováci odmítali vznik země
Ne všude si na sklonku října 1918 přáli projekt jménem Republika československá. Nehodlali se ho zúčastnit například Němci ze širokého pohraničního pásu. Odmítali ho také Poláci z Těšínska, takzvaní Moravci z Hlučínska i mnozí zmaďarizovaní Slováci a slovenští Maďaři. Němci si dokonce na počátku listopadu 1918 založili na území historických Čech, Moravy a Slezska několik nezávislých ministátů. „Hejtmanství v Kaplici a Krumlově, poštovní a telegrafní úřady a železnice jsou obsazeny Němci. V jižních Čechách jsou zbraně došlé z Vídně a Lince rozdělovány mezi německé odvedence,“ přinesla Československá tisková kancelář (ČTK) na počátku listopadu 1918 zprávu z německé provincie Böhmerwaldgau, která byla vyhlášena na jihu Čech.
Otevřené dveře do historie i kultury: Kam vyrazit zdarma o státním svátku 28. října?
Sobota 28. října a s ní spojený státní svátek – Den vzniku samostatného československého státu – přináší jedinečnou možnost navštívit budovy, které jsou veřejnosti běžně nedostupné. A to není zdaleka vše. Během státního svátku lze také zajít buď bezplatně, nebo za symbolickou cenu do mnoha muzeí a galerií. Vstup zdarma nabízí například Národní muzeum v Praze. Jedné z událostí se pak zúčastní i prezident Petr Pavel. Zjistěte, která místa v hlavním městě otevírají své dveře, a naplánujte si svůj den plný objevování historie, kultury a umění. Ve stejné datum se koná také Den Středočeského kraje, který nabízí rovněž volné vstupy i různé programy. Zajímavá místa budou k vidění po celé republice.
