Ztuhlé a zničené. Španělští patologové pomohli pochopit, co dělá covid s plícemi

Když se letos začala šířit koronavirová infekce, nebylo o nemoci mnoho známo. Jedním z mála způsobů, jak se dalo o chorobě získat vícero informací, byla pitva. Zkraje pandemie se této práce zhostilo několik patologů v márnicích, v čele s těmi španělskými, informovala agentura AP s tím, že lékaře zaskočila zvláštní kombinace symptomů.

Kromě příznaků, které jsou typické i pro jiné respirační choroby, se objevovala ztráta čichu a chuti, dnes už známé příznaky nemoci COVID-19. V nemocnicích ale leželi také pacienti, kteří trpěli výpadky paměti nebo kožními vyrážkami.

V zárodcích pandemie byl k dispozici de facto pouze test, který mohl potvrdit nebo vyvrátit přítomnost viru. Co se dělo uvnitř těla se mohli lékaři jen dohadovat. Podrobnosti přinesli až patologové nemocničních márnic. A jednou z nemocnic, která přinesla řadu poznatků z pitev v prvních měsících pandemie, byla fakultní nemocnice Fundación Jiménez Díaz v Madridu.

Na získávání informací se výrazně podílela Virginia de Lucas, supervizorka oddělení patologie, a její tým. S kolegy začala letos v dubnu odebírat pitevní vzorky pacientů, kteří novému typu koronaviru podlehli. „Vše pro nás bylo neznámé. Nevěděli jsme, jak se máme chovat, jak si předávat nástroje, báli jsme se dotýkat se navzájem, takže přiznávám, že při první takovéto pitvě jsem skutečně měla obavy,” citovala madridskou patoložku AP. Ve Španělsku bylo celkem provedeno 50 pitev, 10 z toho právě v madridské fakultní nemocnici.

Pitvy pacientů zemřelých na nemoc COVID-19 ukázaly, že koronavirus nenapadá jen plíce, ale může poškodit i jiné orgány, třeba ledviny, srdce, tlusté střevo, ale i mozek. Dýchací ústrojí však bývá poškozeno nejvíce, patologové zpozorovali dokonce nadměrnou posmrtnou ztuhlost plic, ztrátu houbovité konzistence i funkční kapacity orgánu.

Tagy: