zvířecí inteligence

Mladá dívka Abbey Karnesová trpí cukrovkou, a proto má svého asistenčního psa. Ten jí pomáhá hlídat klesající nebo naopak stoupající hladinu cukru v krvi. Abbay zdokumentovala na své sociální sítě moment, kdy cítila hypoglykemii a hrozil jí záchvat. Její pes Darby o ni měl takový strach, že jí přinesl hned pět sladkých džusů, místo jednoho, a stal se tak miláčkem internetu.

Přítomnost známých tváří v neznámém prostředí u ryb vyvolává rychlejší reakce na nečekané podněty či predátory. Ukazuje to studie mezinárodního týmu vědců, kteří se zaměřili na zkoumání chování korálových ryb tváří v tvář hrozbě.

Prasata budou lidstvo nadále překvapovat. Takového názoru je Miroslav Rozkot z kosteleckého pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha. „Prasata domácí i divoká jsou velmi inteligentní živočichové. Možná chytřejší než psi,“ řekl pro CNN Prima NEWS. Podle něj je nedávný případ divoké bachyně, která z pasti osvobodila další divočáky, důkazem vysoké inteligence, empatie a sociálního cítění těchto zvířat.

Průvodci pozorující kosatky v kalifornské zátoce Monterey se stali minulý týden svědky nezvyklé podívané. Podařilo se jim zachytit, jak si dvě mladší kosatky společně hrají s medúzou. Jde teprve o druhý zdokumentovaný případ podobné chování u tohoto druhu.

Spojení „ptačí mozeček“ jako vyjádření hlouposti nikdy nedostalo na frak tolik jako v posledních letech. Díky rozsáhlým pozorováním a studiím již víme, že ptáci dokážou vytvářet a používat nástroje, předvídat budoucnost, ale i rozpoznat umělecké styly. Vědce však dlouhou dobu sužovala představa, že to všechno dokážou i bez neokortexu – části mozku, kterou my savci využíváme k ukládání paměti či řešení problémů. Dvě nové studie dokazují, že podobný orgán se přeci jen vyvinul i u ptáků.

Některá zvířat jsou chytřejší než jiná a dá se říct, že v některých případech předčí lidskou populaci. Třeba právě sociální distanc v případě nemocného jedince v okolí dodržují někteří živočichové automaticky, aby sami sebe udrželi zdravé.

Pokud vlastníme psího mazlíčka, často máme pocit, že vnímá naše pocity. I vědci se domnívají, že psi jsou na člověka díky domestikaci tak navázáni, že mohou vnímat, co cítí. Proto se zaměřili na studii psího zívání. Možná vám to přijde nic neříkající, ale z nakažlivosti zívání se dá vyčíst mnohé.

Na kopytníky obvykle pohlížíme jako na nepříliš inteligentní zvířata, která dokáží jen přežvykovat a utíkat před predátory. Možná vás ale překvapí to, že mezi kopytníky patří i z našeho pohledu tak inteligentní zvířata, jako jsou sloni, delfíni či kosatky – tyto druhy jsou známy svou ostrou pamětí a složitými společenskými vazbami. I u ovcí a krav jsme si tento mýtus již vyvrátili. Jak jsou na tom ale kozy?

Když si do života přizvete nového člověka, vyvstává okolo hned několik otazníků. Je ten člověk pořádný, nebo bordelář? Dokáží ho přijmout mí přátelé? Zkousne všechny ty moje depresivní stavy? U mě se houpe ten největší a nejpalčivější otazník nad otázkou: „OMG, zvládne všechna ta pošahaná zvířata?!”

Nejinteligentnější psí rasa? „Ten, co mám doma,“ zněla by asi subjektivní odpověď každého psího rodiče. Vědec a psycholog. Stanley Coren, který se zabývá právě inteligencí, lidskou i psí, se snažil přijít na to, která rasa je nejchytřejší. Sestavil tak žebříček 141 plemen, které popsal ve své knize „Inteligence psů“.