Sociální distanc: Tak se chrání mravenci nebo třeba humři před nákazou od svých blízkých

Právě během koronavirové pandemie a zákazu scházení se a vycházení se ukázalo, jak moc slabí v sociálním distancu jsme. Zato takový pulec skokana volského se drží stranou, jakmile cítí nemocného jedince. Vědce tak zajímalo, zda se zdravý jedinec tímto distancem opravdu cíleně brání nákaze.

Joseph Kiesecker, vedoucí vědecký pracovník týmu The Nature Conservanc (nezisková charitativní organizace zaměřená na ekologii), během svého výzkumu zjistil, že pulci skokana volského v případě, kdy mohou být v kontaktu s infikovanými jedinci svého druhu, volí raději distanc. Podle výzkumu míra přenosu nákazy v blízkosti infikovaného stoupá. A není jediným živočichem. Stejně tak fungují i mravenci zahradní nebo humři.

Nejpropracovanější to však mají mravenci. Pro mravence obecné je smrtelnou hrozbou cizopasná houba paličkovice Metarhizium brunneum. Když byli mravenci s plísňovým onemocněním zavedeni do kolonie zdravých jedinců, zdraví si drželi odstup nejen od nakažené kolonie, ale i sami od sebe. Nemocní dokonce z kolonie sami odcházeli a zdraví mezi sebou snižovali kontakt na minimum a trávili co nejvíce času mimo mraveniště. Trošku to připomíná náš letošní rok – s tím, že my lidé jsem museli mít distanc nařízený, a nechovali jsme se tak podle své přirozenosti.

Podobné vzorce chování najdeme i u humrů. Donald Behringer, profesor mořských a ekologických nemocí z Floridské univerzity, zjistil, že humři detekují nemocné jedince díky látkám z moči. Na rozdíl od mravenců je ale nemocný humr schopný následovat zdravého a sám odstup nedodržuje.

Je velmi důležité sledovat chování i jiných živočich. Je totiž možné, že se přiučíme něco, co nám pomůže. Obdivuhodné je, že si zvířata nepřečtou o epidemii v novinách jako my, ale sami to zjistí a umí se bránit.