Ptačí mozeček naruby? Vědci prokázali, že ptáci jsou stejně vnímaví jako savci

Spojení „ptačí mozeček“ jako vyjádření hlouposti nikdy nedostalo na frak tolik jako v posledních letech. Díky rozsáhlým pozorováním a studiím již víme, že ptáci dokážou vytvářet a používat nástroje, předvídat budoucnost, ale i rozpoznat umělecké styly. Vědce však dlouhou dobu sužovala představa, že to všechno dokážou i bez neokortexu – části mozku, kterou my savci využíváme k ukládání paměti či řešení problémů. Dvě nové studie dokazují, že podobný orgán se přeci jen vyvinul i u ptáků.

Podobné kognitivní dovednosti savců a ptáků přivedly neuroanatoma Martina Stacha z Ruhr-Universität Bochum k bližšímu prozkoumání mozku ptáků. Na první pohled by se mohlo zdát, že s mozkem savců toho nemá moc společného. Pod mikroskopem však Stacho se svými kolegy objevil pozoruhodnou podobnost mezi ptačím paliem a savčím neokortexem – vlákna palia jsou organizována stejně jako u savců. Zjištění se však neobešlo bez obětí – kvůli studii bylo usmrceno hned několik ptáků, v první části studie šlo o holuby, ve druhé se k nim přidaly ještě sovy. Srovnáním mozku holubů se sovami vědci odhalili smyslové okruhy, které jsou v mozku savců odpovědné za kognitivní myšlení.

Studie neurofyziologů z Univerzity v Tübingenu u ptáků pro změnu prokázala jistou míru sebe-vědomí. Tým Andrease Niedera si ke svému pozorování vybral jeden z „nejchytřejších“ ptačích druhů, vrány černé. Dvě roční vrány odchované v laboratoři podrobili stejnému testu, jakým se měří míra vědomí u primátů. Při plnění úkolů pozorovali nervovou aktivitu v jejich mozku, která naznačuje, že ptáci vědomě reagují na vodítka.

Týmy Stacha a Niedera ve svých studiích připomínají, že základ kognice u savců a ptáků může pocházet z jejich společného předka, který žil před více než třemi sty miliony let. „Samozřejmě že se mozky savců a ptáků vyvíjely rozdílně,“ vysvětluje Stacho. „Překvapivé však je, jak podobné si jsou ve svých percepčních a kognitivních dovednostech.“

Tagy: