reklama

Ptačí mozeček naruby? Vědci prokázali, že ptáci jsou stejně vnímaví jako savci

Holubí smysl pro navigaci je obdivuhodný.
Zdroj: Pixabay

Spojení „ptačí mozeček“ jako vyjádření hlouposti nikdy nedostalo na frak tolik jako v posledních letech. Díky rozsáhlým pozorováním a studiím již víme, že ptáci dokážou vytvářet a používat nástroje, předvídat budoucnost, ale i rozpoznat umělecké styly. Vědce však dlouhou dobu sužovala představa, že to všechno dokážou i bez neokortexu – části mozku, kterou my savci využíváme k ukládání paměti či řešení problémů. Dvě nové studie dokazují, že podobný orgán se přeci jen vyvinul i u ptáků.

reklama

Podobné kognitivní dovednosti savců a ptáků přivedly neuroanatoma Martina Stacha z Ruhr-Universität Bochum k bližšímu prozkoumání mozku ptáků. Na první pohled by se mohlo zdát, že s mozkem savců toho nemá moc společného. Pod mikroskopem však Stacho se svými kolegy objevil pozoruhodnou podobnost mezi ptačím paliem a savčím neokortexem – vlákna palia jsou organizována stejně jako u savců. Zjištění se však neobešlo bez obětí – kvůli studii bylo usmrceno hned několik ptáků, v první části studie šlo o holuby, ve druhé se k nim přidaly ještě sovy. Srovnáním mozku holubů se sovami vědci odhalili smyslové okruhy, které jsou v mozku savců odpovědné za kognitivní myšlení.

Nové studie dokazují, že ptáci mohou být stejně inteligentní jako savci.
Nové studie dokazují, že ptáci mohou být stejně inteligentní jako savci.
Zdroj: Pixabay

Studie neurofyziologů z Univerzity v Tübingenu u ptáků pro změnu prokázala jistou míru sebe-vědomí. Tým Andrease Niedera si ke svému pozorování vybral jeden z „nejchytřejších“ ptačích druhů, vrány černé. Dvě roční vrány odchované v laboratoři podrobili stejnému testu, jakým se měří míra vědomí u primátů. Při plnění úkolů pozorovali nervovou aktivitu v jejich mozku, která naznačuje, že ptáci vědomě reagují na vodítka.

Krkavcovití patří mezi nejinteligentnější ptačí druhy.
Krkavcovití patří mezi nejinteligentnější ptačí druhy.
Zdroj: Pixabay

Týmy Stacha a Niedera ve svých studiích připomínají, že základ kognice u savců a ptáků může pocházet z jejich společného předka, který žil před více než třemi sty miliony let. „Samozřejmě že se mozky savců a ptáků vyvíjely rozdílně,“ vysvětluje Stacho. „Překvapivé však je, jak podobné si jsou ve svých percepčních a kognitivních dovednostech.“

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Historie

Do wehrmachtu jsem musel v sedmnácti, říká poslední z Čechů v Hitlerově armádě

Do wehrmachtu jsem musel v sedmnácti, říká poslední z Čechů v Hitlerově armádě

Letos v červnu mu bude 94 let. Když v roce 1944 oslavil sedmnácté narozeniny, musel rukovat do wehrmachtu. „Přidělili mě ke kumpanii Jäger-Ersatz-Bataillon 49, to si pořád dobře pamatuji,“ vzpomíná vitální veterán Josef Bialas z Hlučínska exkluzivně pro CNN Prima NEWS. Tohle vyprávění zatím česká média ani dokumentaristé z Paměti národa nezaznamenali, Bialas se totiž celý život snažil válku vytěsnit z paměti: „Nerad o ní mluvím. Hodně vojáků kolem mě popadalo, tam jsem našel ruku, tam zas nohu...“

Odtrhne se Skotsko od Británie? Stoupenci nezávislosti získali v parlamentu většinu
Váleční veteráni dostanou od prezidenta dárek. Musí za něj ale předtím zaplatit
reklama
reklama
Jágr vs. děti. Proč jsi nosil dlouhé vlasy jako holka? ptaly se drsně legendy

Hokej

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky na střední školy rozdělily Česko. Jsou příliš těžké? Zkuste si je
Sobotní oslava i zmatky v pražské zoo. Počitadlo je matoucí, zoufají si lidé ve frontě
Další články
reklama
reklama