Úroky z prodlení budou od 1. ledna suverénně rekordní, takřka dvanáctiprocentní. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Středeční rozhodnutí České národní banky zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta se rychle projeví ve zdražení úvěrů, zejména hypoték. Úroky brzy přesáhnou pět procent. Projeví se to však také v rekordním nárůstu sazeb úroku z prodlení od 1. ledna na takřka 12 procent. Lidé si tak připlatí skoro 800 korun navíc.
„Po včerejším zvýšení základní sazby ČNB je prakticky jisté, že k 1. lednu 2022 bude sazba činit jako nyní 3,75 procenta. To je přitom důležité z hlediska výpočtu úroku z prodlení. Od roku 2014 výše úroku z prodlení odpovídá úrovni základní sazby ČNB navýšené o osm procentních bodů. Sazba úroku z prodlení tak bude od 1. ledna 2022 nejspíše odpovídat 11,75 procenta,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Úrok z prodlení je platba, která náleží věřiteli, pokud dlužník nesplnil své povinnosti a včas nesplatil svůj peněžitý závazek (tzv. prodlení), ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
Zmíněná sazba bude podle Kovandy určující pro celé první pololetí 2022. Určující pro první pololetí je totiž vždy základní sazba ČNB k 1. lednu navýšená o oněch osm procentních bodů. Určující pro druhé pololetí je zase vždy základní sazba ČNB k 1. červenci navýšená o osm procentních bodů.
Sazba vzroste o více než tři procenta. Hodnota úroku z prodlení tak bude nejvyšší od roku 2014. „Ve druhém pololetí 2021 činí sazba úroku z prodlení 8,5 procenta a je tedy o 3,25 procentního bodu nižší, než bude od 1. ledna 2022. V letošním prvním pololetí sazba úroku z prodlení představovala jen 8,25 procenta. Od roku 2014 se přitom sazba úroku z prodlení pohybovala vždy v pásmu od 8,05 do 10 procent. Sazba 11,75 procenta bude tedy suverénně nejvyšší. Dlužníci a opozdilci by s tím měli počítat.
Částka naroste o téměř 800 korun
Jak se to tedy projeví v peněženkách dlužníků? „Pokud se například v prvním pololetí 2022 opozdí osoba samostatně výdělečně činná s úhradou daně z příjmu ve výši 300 tisíc korun o měsíc – čili o 30 dní – a bude se jí tedy úrok z prodlení započítávat za 27 dní (první tři dny prodlení se úrok z prodlení neuplatňuje), bude částka úroku z prodlení odpovídat 2 608 korunám. Letos v prvním pololetí by to přitom bylo jen 1 831 korun, tedy o 777 korun méně,“ přiblížil Kovanda.
