Pavlových 100 dnů na Hradě a 5192 dnů v komunistické armádě aneb O masáži dobového tisku
Prezident Petr Pavel se upsal Československé lidové armádě (ČSLA) 1. září 1975, když nastoupil na Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě. Do 17. listopadu 1989 tak v komunistických ozbrojených silách sloužil celkem 5 192 dnů. Více než 14 let. Připomeňme si, jaké oficiální informační zdroje měl tehdy Pavel možnost využívat. V ozbrojených sílách byly k dispozici především armádní noviny Obrana lidu.
Petr Pavel má podle průzkumů veřejného mínění našlápnuto stát se jedním z nejpopulárnějších politiků v Česku. Do prezidentské funkce, v níž strávil prvních sto dnů, mu dopomohly i úspěchy v armádě demokratického státu a v Severoatlantické alianci. Od komunistického režimu se hned po listopadu 1989 odstřihl. Přesto nejde roky v ČSLA pominout. V jakém světě tehdy student a voják žil?
Od 1. září 1975 do 17. listopadu 1989 uplynulo 5 192 dnů. Délku služby Petra Pavla v socialistické armádě jsme spočítali včetně čtyř dnů navíc, neboť v letech 1975 až 1989 bychom v kalendáři našli čtyři přestupné roky.
Kniha o ČSLA z roku 1984. Zdroj Kramerius, Národní digitální knihovna. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Z gymplu na stáž za Kim Ir-senem
Petr Pavel nastoupil na Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě v září 1975. „Kluci tam dozrávají v chlapy,“ chválila vojenská gymnázia reportáž v komunistickém armádním deníku Obrana lidu, později to byl pouze týdeník. Svět tehdy dělila železná opona, Západ představoval krvavého nepřítele, zato se studenti mohli zajet podívat, jak brání komunismus armáda Severní Koreje (KLDR). Tehdy ještě této asijské zemi vládl diktátor Kim Ir-sen.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trochu narcis, který v zahraničí boxuje mimo svou váhovou kategorii, hodnotí experti Pavla
„Na kus řeči přišli další dva maturanti. David Verner a Honza Maruna. O tom prvním jsem se dozvěděl, že ho kromě zkoušek čeká ještě cesta do Mangende v KLDR, kde je obdobná škola,“ líčila výjezdy do Severní Koreje reportáž z vojenských středních škol. Gymnázia sídlila v Opavě, Moravské Třebové a Praze. I to byla tvář tehdejšího socialistického Československa, patnáctileté, či dokonce čtrnáctileté dětské postavy ve vojenských uniformách. A jako dárek k maturitě návštěva jedné z nejkrutějších diktatur na světě.
Denní příděl nenávisti vůči NATO
Obrana lidu byla pro studenty vojenských gymnázií povinnou četbou, podle těchto novin například často připravovali aktuální referáty do výuky. Armádní deník (později týdeník) pravidelně denuncioval obranný blok NATO. „Imperialističtí inspirátoři horečného zbrojení“ – tak v roce 1976 označil NATO sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv a jeho slova 4. listopadu téhož roku tučně vytiskla i Obrana lidu. To už byl Pavel studentem druhého ročníku vojenského gymplu.
Čtěte také
Sovětský svaz byl naopak popisován jako světový strůjce míru. „Pouze obranný potencionál států socialistického společenství v čele se Sovětským svazem může plnit a plní jednu z významných mírotvorných funkcí,“ uvedla tentýž den Obrana lidu. Sovětská invaze do Maďarska (1956) anebo Československa (1968) byla označována jako bratrská či internacionální pomoc. V roce 1979 přitom sovětská vojska provedla další invazi, tentokrát do Afghánistánu.
„Sovětští vojáci dokázali vysokou uvědomělost v plnění internacionální pomoci, když přišli v srpnu 1968 spolu s vojáky jiných armád Varšavské smlouvy na pomoc československému lidu, jehož revoluční vymoženost ohrožovala vnitřní kontrarevoluce a zahraniční reakce. Přišli jako věrní přátelé, jako třídní bratři,“ snažila se Obrana lidu o vymývání mozků československých vojáků.
Proti Chartě i na obranu invaze do Afghánistánu
Podobný byl pohled vojenského tisku na Chartu 77. „Tzv. chartu 77 slepila na objednávku skupinka lidí z řad zkrachované československé buržoazní reakce a také z řad poražených organizátorů kontrarevoluce 1968,“ uvedl deník ČSLA v únoru 1977. To už Petr Pavel studoval třetí ročník vojenského gymnázia v Opavě.
V roce 1980 Petr Pavel patřil mezi posluchače Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově. „V Kábulu došlo k pokusu kontrarevolučních sil vyprovokovat obyvatelstvo k rozsáhlým nepokojům,“ zdůvodnila Obrana lidu sovětskou invazi. A přinesla i snímek z výstavy v Kábulu, která měla přinést svědectví o kontrarevoluci. „Mezi exponáty byly i zbraně, podvratná literatura, plakáty, letáky a další předměty a dokumenty zabavené kontrarevolučním bandám,“ uvedly československé armádní noviny 8. března 1980.
Karel Gott podepisuje Antichartu. Zdroj: ČTK
Několik vět skončí na smetišti dějin
V roce 1989 se dnešní český prezident vzdělával v rámci zpravodajského kurzu, který dirigovala tehdejší vojenská rozvědka. Obrana lidu v té době dštila síru vůči občanské petici Několik vět, která mimo jiné žádala: „Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Pražském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné normalizaci.“
Armádní noviny petici odsoudily třeba takto: „Pamflet Několik vět je historickou paralelou prohlášení 2000 slov. Stejný bude jeho osud – nevyhnutelně skončí na smetišti dějin.“ Neskončil. Údajný pamflet podepsala i řada osobností oficiální režimní kultury (Jiří Suchý, Josef Kemr či Hana Zagorová) a petice tak mocně přispěla k propojení disentu a veřejnosti. K listopadové revoluci už byl pouhý krůček.
Armáda připravená k potlačení sametu
Čtěte také
V komunistické armádě strávil Petr Pavel (od 1. září 1975 do 17. listopadu 1989) 5 192 dnů. Nejde však o přesný výčet, neboť 17. listopadu 1989 sice začala sametová revoluce, v kasárnách ale dále hlídkovala režimu oddaná Československá lidová armáda. A ještě 24. listopadu 1989 navrhoval ministr národní obrany Milán Václavík komunistickému vedení, že je armáda připravena zasáhnout proti demonstrantům a ovládnout televizi i rozhlas. V roce 1981 byl obdobně zablokován pokus o nastolení demokracie v Polsku, když tamní socialistický režim vyhlásil výjimečný (válečný) stav.
Úlohu armády během listopadové revoluce vlastně poprvé precizně popsal až badatel Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu v díle Československá armáda v čase Sametové revoluce z roku 2017. Plánované akce z listopadu 1989 dostaly krycí názvy Zásah a Vlna. Za velitele sil k potlačení společenských nepokojů byl určen generál Florián Rygál, akce měly být řízeny již sestavenou skupinou důstojníků na generálním štábu.
Relevantní součást životopisu
Pavel Petr v roce 1989 zastával pozici člena Zpravodajské správy Generálního štábu a zároveň zrovna „studoval“ postgraduální kurz při 26. oddělení Zpravodajské správy Generálního štábu pro pracovníky vojenské rozvědky (pro práci v zahraničí a speciální úkoly). To jsou všeobecně známá fakta, která uvádí i populární internetová encyklopedie Wikipedie.
V komunistických ozbrojených silách strávil Pavel více než 14 let, po revoluci však rychle stoupal na kariérním žebříčku Armády České republiky i NATO. Těch 5 192 dnů v takzvané lidové armádě ovšem z biografie českého prezidenta nelze vymazat, je to stejně relevantní součást jeho životopisu jako kariéra po roce 1989.
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
