Válka na Ukrajině způsobila traumata tisícům lidí. Malému Bohdanovi před očima umíral vážně nemocný táta. Oba se spolu se sousedy a ostatními obyvateli města skrývali před válkou v ukrytu. Chlapec se narodil postižený a nyní ho čeká operace mozku. O příběhu informovala agentura AP.
Bolestný příběh se odehrál v ukrajinském Izjumu. Město bylo sice znovu dobyto armádou Ukrajiny, je ale od ruských okupantů naprosto zničené. Ve městě prakticky zůstali už jen ti, kteří jsou na pokraji sil. Lidé žijí ve skupinách v útulcích a domech, které jsou přestavěné na kryty.
Bohdan se svým tatínkem žili v útulku pro seniory a nemocné lidi. Jeho otec trpěl rakovinou žaludku, které začátkem října podlehl. Pár dní před svou smrtí poskytl Mykola Svyryd rozhovor agentuře AP. „Jeho matka je mrtvá, otec je starý. Až bude jeho otec pryč, nebudu vědět, jestli s ním někdo je, kam ho pošlou,“ obával se o osud svého syna Svyryd.
Šestiletý sirotek dojal svět dopisem britskému premiérovi. Rodiče dítěti zabila ruská raketa
Šestiletý chlapec Elijah Kostuševič poslal vlastnoručně psaný dopis do Downing Street. Psaním poděkoval premiérovi Borisu Johnsonovi i všem Britům za podporu Ukrajiny. Elijah se v průběhu války bohužel stal sirotkem, rodiče mu s největší pravděpodobností zabila ruská raketa, která zničila dům, kde bydleli.
Rakovině podlehla i Bohdanova matka
Budova, ve které dvojice s ostatními lidmi přebývala, sloužila původně jako rehabilitační centrum pro zraněné a osoby po operacích. Byla úplně nová a otevřená byla v lednu letošního roku. Jenže o měsíc později přišla válka a okupace. Lidé se tak z moderních pokojů přesunuli do sklepů bez elektřiny, plynu nebo vody.
Když v březnu začala válka, Bohdanův otec byl již nemocný. Stejná nemoc o dva roky dříve vzala chlapci i maminku. Bohdan se narodil s postižením mozku. „Nikdy nechodil do školy. Naučil jsem ho trochu číst, psát,“ řekl Svyryd. Ještě před válkou ale mluvil s lékaři o tom, že by chlapci mohla pomoci operace.
Čas tráví v jednom pokoji
Po vypuknutí války se Svyrydův zdravotní stav začal zhoršovat. Otci se synem tedy pomáhali sousedé. „Museli jsme tři měsíce sedět ve sklepě. Když jsme vyšli, můj zdravotní stav se zhoršoval a zhoršoval. A pak mi přestaly fungovat nohy,“ popsal reportérům Svyryd. To byl již upoután na lůžko, byl vyhublý a šeptal.
Poslední chvíle prožil Svyryd se svým synem, který ho často objímal. Po otcově smrti Bohdan často vysedává v pokoji, kde s tatínkem poslední měsíce žili. S operací mozku, která byla v plánu ještě před válečným konfliktem, se ale stále počítá. Až ji Bohdan absolvuje, půjde k adopci.
