Nejdřív ranní nevolnost, pak triumf. Šmíd vzpomíná na zisk Davis Cupu před 40 lety

Vůbec první stopu zanechalo Československo v Davisu Cupu v roce 1921. Na premiérovou finálovou účast si muselo počkat až do roku 1975, kdy v přímém souboji o trofej nestačilo na Švédsko, za které už válel později fenomenální „vlasáč“ Björn Borg.

Úspěšné tažení zakončené celkovým triumfem přišlo o pět let později. Na koberci v hale v pražských Holešovicích přemohla Itálii výsledkem 4:1 na zápasy parta v čele s Tomášem Šmídem a Ivanem Lendlem, tehdy ještě 20letým mladíčkem, jenž za svou kariéru získal osm grandslamových titulů.

Tenisový král Medveděv. Dříve házel po rozhodčí drobné, teď je zabijákem velikánů

Tenis

Dosáhl největšího úspěchu své kariéry. Ruský tenista Daniil Medveděv během nedělního večera ovládl v Londýně Turnaj mistrů, tedy akci pro osmičku nejlepších hráčů sezony. Tím, že ve finále přemohl Dominica Thiema, zkompletoval na prestižním podniku hattrick, v rámci kterého porazil během jednoho týdne první tři hráče světového žebříčku. A to je velká rarita.

„Vybavuju si, že večer před prvním hracím dnem jsem něco špatného snědl a ráno mi nebylo dobře. Tehdy nebyla pravidla taková, že by mě mohl kapitán někým nahradit. S Adrianem Panattou jsem prohrával 0:2 na sety, pak jsem to nějak rozchodil a nakonec jsem vyhrál v pěti sadách. Byl to velmi důležitý bod,“ vrátil se v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS k památnému finále Tomáš Šmíd.

Rozhodující třetí bod zařídil Československu sobotní debl, ve kterém Šmíd zazářil spolu s Lendlem. „Ivan čtyřhru moc hrát nechtěl, byl to především singlista, ale nakonec jsme se dobře doplňovali. Já hrál dobře na síti, to o mě bylo známo, Ivan pomáhal především od základní čáry,“ podotkl Šmíd, který právě ve čtyřhře zářil i mimo daviscupové akce a stal se v ní dokonce světovou jedničkou.

Kromě Šmída s Lendlem byli součástí vítězného týmu – kterému šéfoval nehrající kapitán Antonín Bolardt a trenéři Pavel Korda s Petrem Huťkou – také Pavel Složil a Jan Kodeš. Tato jména byla posléze vyryta na podstavec daviscupové trofeje, známé jako „salátová mísa“.

Šampioni po úspěšné cestě daviscupovým ročníkem 1980 – která vedla přes Francii, Rumunsko, Argentinu a nakonec Itálii – dostali od Československého svazu tělesné výchovy a sportu za zásluhy 25 000 korun. „A potom také od Lubomíra Štrougala (tehdejší předseda vlády, pozn. red.) 50 000 korun. Dohromady to tehdy byly opravdu velké peníze,“ uvedl Šmíd.

Česká republika potřebuje více menších turnajů

Šmíd momentálně žije v zemi, kterou před 40 lety pomohl porazit, tedy Itálii. Ivan Lendl už je zase dlouhou dobu doma ve Spojených státech amerických, stejně tak Pavel Složil. Jediným mužem, který zůstal v srdci Evropy, je Jan Kodeš. I proto se první daviscupoví šampioni z tuzemska podle Šmída nevídají často. „Složila jsem viděl naposledy, když v Americe slavil šedesátiny (pět let zpět, pozn. red.). Byl tam i Ivan Lendl s Pavlem Kordou. Ivana jsem pak potkal ještě o rok později, když trénoval Andyho Murraye v New Yorku.“

Při příležitosti kulatého výročí daviscupového triumfu si Šmíd s tehdejšími parťáky aspoň zavolá. „Zavzpomínáme na to. A já si dám skleničku šampaňského.“

Djokovič: Musíme tenis zatraktivnit, máme až příliš staré publikum

Tenis

Současný trend je takový, že jednotlivé grandslamové turnaje přistupují ke krokům, které mají zápasy co nejvíce zkrátit. I tak jsou podle světové jedničky Novaka Djokoviče nedostatečně atraktivní a jejich délka by se měla zredukovat ještě více. Mladí lidé totiž podle 33letého Srba nevydrží sledovat tenisové přenosy dlouho, a proto je průměrný věk diváků 61 let. To však ale není úplně reálné číslo.

Na podobný úspěch musela Česká republika čekat více než tři dekády až do roku 2012. Před osmi lety v pražské O2 areně dovedl národní tým nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila k trofeji heroickým výkonem v rozhodujícím pátém zápase proti Španělsku, jmenovitě Nicolasi Almagrovi, Radek Štěpánek. Pod celkové vítězství byl značně podepsán také Tomáš Berdych.

„Bylo to trochu podobné našemu vítězství. Tomáš Berdych se Štěpánkem se skvěle doplňovali, tak jako my s Ivanem Lendlem. Byl to velikánský úspěch, který si zasloužili,“ řekl Šmíd. Duo dotáhlo reprezentaci k zisku poháru také o rok později.

Po kariéře se dnes 64letý Šmíd stal trenérem a vedl i známého německého tenistu Borise Beckera. Sám tedy má odborný pohled na to, proč v současné době pokulhává Česká republika za ostatními zeměmi Evropy. V první stovce žebříčku ATP je pouze Jiří Veselý, to Itálie, která se stala Šmídovým domovem, má v tomto prostoru hned 18 zástupců.

„Myslím si, že je to i tím, že v Itálii se koná mnoho menších turnajů, známých jako challengery. Mladí hráči si mohou vyzkoušet těžké zápasy. V současné době z mladé generace hrají velmi dobře především Jannik Sinner a Lorenzo Mussetti, ti to mohou dotáhnout do první desítky žebříčku.“ Právě více menších turnajů by optikou Šmída mohlo pomoct k tomu, aby v České republice vyrůstali noví Štěpánkové a Berdychové, kteří patří mezi poslední hráče, kteří pravidelně sbírali na okruhu ATP trofeje.

Šmíd jich během kariéry získal dohromady přes 60, včetně dvou grandslamových. Pár z nich má pečlivě uschovaných v Praze, kde momentálně nežije. „Jiné mám u maminky v Plzni. Tatínek mi udělal speciální místnost, kde je také fotoalbum.“